Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Začátek 70. let 20. století přinesl četná zjištění z různých částí světa, že se životním prostředím člověka není něco v pořádku. V západní Evropě, USA a Japonsku proto začala probouzející se občanská společnost hlasitě požadovat po politicích a řídících pracovnících opatření, která by situaci co nejdříve výrazně zlepšila. Současně sílilo poznání, že bez aktivní mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí žádoucí změna nastane jen těžko. Proto začaly být postupně sjednávány mezinárodní mnohostranné úmluvy, jejichž smluvní strany na sebe přijímaly právně závazné povinnosti související s ochranou přírody a péčí o životní prostředí.

Jubilejní 10. roční semináře zabývajícího se problematikou naplňování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a pravidelně pořádaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, se tentokrát zaměřil na Čínu a její úlohu v ochraně přírody a krajiny. Důvod je nasnadě. Nejlidnatější země světa představuje jeden z největších, ne-li rovnou vůbec největší, trh s faunou a flórou a z nich získávanými produkty na naší planetě. Není žádným tajemstvím, že uvedená skutečnost významně dopadá na přírodu nejen v Číně.

Zubr evropský (Bison bonasus) žil ve většině Evropy od středního pleistocénu. Od středověku byl systematicky vybíjen a jeho stavy neustále klesaly. Počátkem 20. století, po 1. světové válce, byl v přírodě zcela vyhuben. Pouze 54 kusů přežilo v lidské péči v zoologických zahradách a soukromých chovech.

Zástupci veřejnosti přístupných jeskyní Evropy se v roce 2018 sešli, aby společně prodiskutovali aktuální problematiku spojenou se správou, ochranou a provozem zpřístupněných jeskyní. Stalo se tak na 12. ročníku konference EuroSpeleo Forum v rakouském Ebensee, kde se uskutečnil první průkopnický ročník semináře EuroSpeleo Show Cave Symposium.

V posledních desetiletích dochází k proměnám turistické nabídky. Jedním z produktů změn jsou interaktivní expozice, kde je návštěvník vtažen do děje, do tématu. Už nejde o prosté pasivní čtení textů na informačních tabulích. Je zde snaha zapojit také další smysly a návštěvníkovi umožnit aktivně si vyzkoušet mnohé činnosti. Rozvoj interaktivity lze pozorovat napříč turistickými cíli (tradiční muzea, zoo…). Vznikají též zcela specifické nové areály – science centra. Většinou je jejich spojujícím tématem technika. Musí to však platit bezvýhradně? Je zde možnost šířit i další témata, např. přírodu a její ochranu? Následující text se na základě několika příkladů snaží ukázat, že takové areály již skutečně existují.

Více než 1800 stránek textu připravovaného tři roky. Jeho autoři a redaktoři přečetli na 15 000 recenzovaných článků v časopisech, sbornících a knihách a dalších ověřitelných informačních zdrojů a vypořádali na 22 000 připomínek recenzentů. Uvedená čísla charakterizují dlouho očekávanou zprávu o stavu celosvětové biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Uveřejnila ji Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), odborný panel OSN zaměřený na uvedenou problematiku (viz Ochrana přírody, 71, 3, 44―47, 2016). Její v pořadí již 7. plenární zasedání se uskutečnilo 29. dubna ― 4. května 2019 a hostilo jej pařížské ústředí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, UNESCO). Vysoce informativní dokument podrobně hodnotící stav přírody a služeb, které poskytuje lidské společnosti, sepsalo více než 450 expertů z 50 států. Nechyběli mezi nimi ani pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno, Univerzity Karlovy v Praze/Jihočeské univerzity České Budějovice, Masarykovy univerzity v Brně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ve dnech 11.–13. září 2019 se ve Špindlerově Mlýně pod záštitou Ministerstva životního prostředí za podpory Státního fondu životního prostředí ČR uskuteční první ročník odborné vědecko-vzdělávací konference Krkonoše – příroda a lidé (Krkonoše Mountains – Nature and People). Nejedná se o úplnou novinku na poli významných odborných konferencí a vzdělávacích akcí, které jsou spojeny s prezentací aktuálních poznatků živé i neživé přírody, problematiky ochrany přírody a jejího managementu domácích i zahraničních autorů a výzkumných skupin. Konference kontinuálně navazuje na dlouholetou tradici vědeckých konferencí, které v tříletých intervalech střídavě na obou stranách Krkonoš pořádaly správy obou národních parků (KRNAP/KPN) a které od roku 1991 nesly název Geoekologické problémy Krkonoš. Změna názvu, ale i struktury této tradiční vědecké akce je reflexí celé řady podnětů a připomínek, jež vycházejí ze současných vědeckých témat a aktuálních problémů spojených s naším nejvyšším pohořím, ale i s dalšími horami a chráněnými územími spadajícími do Sudetské soustavy.