Při vysazování stromů nemá jít jen o počet
Vysazování stromů bývá všeobecně považováno za jeden z možných způsobů omezování dopadů probíhajících a očekávaných změn podnebí a přizpůsobování se jim. Současně se stává i opatřením, jak bojovat proti nedostatku vody v krajině, v některých oblastech současně zabraňovat úbytku biologické rozmanitosti a ve městech poskytovat jejich obyvatelům žádoucí stín a snižovat dopady efektu tepelného ostrova. Četné nevládní organizace a vlády proto uskutečňují v různých částech světa rozmanité iniciativy, jejichž cílem je vysázet miliardy, nebo dokonce rovnou biliony stromů.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Sázíme budoucnost – impulz k proměně krajiny
Když Nadace Partnerství na jaře 2019 vyšla na veřejnost s iniciativou Sázíme budoucnost – 10 milionů stromů pro vyprahlou krajinu a přehřátá města, setkali jsme se se dvěma typy reakcí. Spontánně nadšenou od laické veřejnosti, firem i médií a skeptickou od institucí odborných, včetně některých ochranářských organizací. Jen pozvolna se nám daří kritickou odbornou komunitu přesvědčovat, že za iniciativou stojí promyšlený koncept, který jsme dávali dohromady společně s MŽP, arboristickými odborníky, představiteli obcí a dalšími partnery.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Podmořský hluk trápí nejvíce kytovce
Zvuky slouží kytovcům nejen k orientaci v prostoru, získávání potravy či obraně před predátory, ale i k vzájemné komunikaci mezi jedinci téhož druhu na ohromující vzdálenosti. Nejde jen o složitý systém dorozumívání delfínů, o němž se často s určitou nadsázkou hovoří rovnou jako o jazyce, nebo širokou škálu zvuků vydávaných keporkaky (Megaptera novaeangliae) přirovnávanou ke zpěvu. Zvuk podobný hlasu žab, ale s ostrými kovovými tóny a intenzitou motorové pily, vydává jeden z nejmenších a současně dnes nejhojnějších v minulosti průmyslově lovených kytovců – plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata).
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Výročí 10 let mezinárodní vědecko-praktické sítě ProKARSTerra
ProKARSTerra je mezinárodní projekt Bulharské akademie věd, zabývající se ochranou krasových území. Za účelem spolupráce odborných institucí z různých států vznikla v rámci projektu v roce 2009 vědecko-praktická síť International Scientific and practical Network ProKARSTerra, mezi jejíž partnerské organizace patří i instituce z České republiky.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Státní fond životního prostředí prodlužuje lhůty pro žadatele
Vzhledem k mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 prodlužuje Státní fond životního prostředí ČR běžící lhůty všem žadatelům o podporu z jeho programů. Opatření se týká programů Nová zelená úsporám, Dešťovka a výzvy na podporu výsadby stromů (č. 9/2019), které se automaticky prodlužují do 30. 6. 2020.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Podepsáno: koniklec otevřený má vlastní záchranný program
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Vyrazte mezi kuňky, orchideje a motýly! Místa pro přírodu vás zvou
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zve na zajímavé přírodní lokality. Nápovědou může být nové vydání „turistického miniprůvodce“ Místa pro přírodu Vás zvou.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Podloudný obchod s ohroženými luskouny
Každoročně si třetí únorovou sobotu připomínáme Světový den luskounů. Bylo tomu tak i letos, kdy jsou luskouni podezřelí z přenosu koronavirů na člověka.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Přemísťování volně žijících živočichů: jak se vyvarovat chyb
Přemísťování organismů, ať už jejich vysazování na vhodné lokality v původním areálu rozšíření (repatriace), nebo posilování planě rostoucích nebo volně žijících populací jedinci z jiných přirozených míst výskytu či odchovů v lidské péči s cílem zvýšit jejich dlouhodobou životaschopnost, patří k tradičním a mezi odbornou a širokou veřejností trvale oblíbenou metodou druhové ochrany. Aby byli ochránci přírody úspěšní, musejí v případě živočichů dobře znát bionomii cílového taxonu, získat podporu co největšího počtu zainteresovaných stran, činnost s nimi koordinovat a v neposlední řadě důsledně sledovat vlastní realizaci a co nezaujatěji vyhodnocovat jeho úspěšnost.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Stutox II: úřady jsou zahlceny
Stutox II – nově povolená plošná aplikace sedlákům problém s hraboši nevyřeší a přírodě uškodí!
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci nebezpečného pesticidu Stutox II.
Předpoklad, že tím pomohou zemědělcům, je mylný anebo je to všechno jinak… Nicméně stále platí, že pro aplikaci tohoto jedu je bezpodmínečně nutné další povolení – povolení výjimky z ochrany vzácných živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Bez tohoto povolení bude zemědělce pokutovat Česká inspekce životního prostředí.
Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf