Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Zvonovec liliolistý – dlouhověká rostlina příbuzná zvonkům – je kriticky ohrožený druh. Roste především ve světlých lesích, při okrajích lesních cest a na pasekách, méně často v loukách. Kvete na přelomu července a srpna. Jeho úbytek zapříčinila především změna hospodaření v lesích v minulém století. Prosvětlené lesní porosty na místech vhodných pro zvonovec nahradily vysokokmenné stinné lesy. Zvonovci neprospěl ani zvýšený přísun živin do krajiny, kvůli kterému na světlých místech vyrůstají konkurenčně silné byliny. A v posledních desetiletiletích trpí okusem přemnožené spárkaté zvěře, která ho spase dříve, než vykvete.

Záchranný program pro sýčka obecného je úplně nový, pro sysla obecného běží už deset let a MŽP v srpnu schválilo jeho aktualizaci. Ambicí je, aby se početnost sýčků zvýšila z dosavadní stovky na tisíc párů, pro sysla se počítá s osidlováním příhodných míst v okolí stávajících lokalit a výměnou jedinců mezi populacemi, aby se omezilo příbuzenské křížení.

Vypouštění je vrcholem mezinárodního projektu Malsemuschel zaměřeného na podporu životního prostředí perlorodky, ve kterém jsou mimo jiné odchováváni mladí mlži k obnově přestárlé populace. Mladé perlorodky tak posílí česko-rakouskou populaci tohoto vzácného mlže. Vedle odchovu je nezbytnou součástí projektu také obnova přirozeného prostředí perlorodky a plán různých úprav a opatření v povodí řeky Malše, aby perlorodka mohla přežít a rozmnožovat se. Mlže za přítomnosti expertů z obou stran hranice do Malše vypustili premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. 

Ve dnech 19.–21. září 2020 navštívili Českou republiku odborníci z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Cílem jejich mise bylo ověřit, zda návrh na vyhlášení NPR Jizerskohorské bučiny lokalitou světového dědictví UNESCO splňuje náročná kritéria, oprávněně kladená na udělení zmiňovaného i v globálním měřítku vysoce prestižního ocenění (viz Ochrana přírody, 75, 1, ii-iii, 2020). 

Mezivládní organizace Rada Evropy uděluje již od roku 1965 národním parkům, přírodním rezervacím a dalším kategoriím územní ochrany, které příkladně pečují o přírodní a krajinné dědictví nesporného celokontinentálního významu, Evropský diplom pro chráněná území (viz Ochrana přírody, 73, 2, i-iii, 2018). 

Skalní hrádek Falkenštejn u Jetřichovic byl v písemných pramenech zmiňován v letech 1395–1457. Ani po jeho zániku ale nebyl vrchol opuštěn, což dokládají četné letopočty z 16.–20. století vysekané do skály. Sloužil jako pozorovatelna v časech lovu, sucha (stanoviště požárních hlídek) a od 19. století se stal i výletním cílem. Napodiv však unikl zvelebovacím aktivitám turistických spolků. 

10. září 2020 bylo v Bad Schandau podepsáno memorandum, kterým se chráněná území na řece Labi spojila do neformální iniciativy Elbe Parks. Inspirací byla starší a úspěšná „sestra“ Danube Parks.