Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Dne 1. dubna začala platit nová vyhláška k náhradám škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Nevěřte, ale i čáp černý, symbol z loga Národního parku Podyjí, žil a žije svým příběhem. Velmi dobře si vzpomínám na jedno naše jednání v roce 1990 se zástupci rakouské Občanské iniciativy za záchranu Podyjí. Tehdy její představitel pan Helmut Salek, vždy vyzbrojen fasciklem dokumentů, které vehementně posílal na příslušné rakouské úřady, vytasil na nás dopis na novém hlavičkovém papíře. V jednom jeho horním rohu se důstojně vznášel čáp černý. Nevládka si prostě řekla, že bez loga nelze úřadovat (správně) a urychleně tento  grafický nedostatek napravila (správně) vskutku symbolickým druhem (správně). A „podyjský“ čáp černý byl na světě! 

Na konci roku 2020 se Informační systém ochrany přírody (ISOP), který provozuje AOPK ČR, stal „registrovaným“ informačním systémem veřejné správy (ISVS). Stalo se tak schválením registrace ISOP v centrálním registru Ministerstvem vnitra ČR, jež je správcem Informačního systému o ISVS. Označením ISVS lze označit funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy – § 2 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (dále jen „zákon o ISVS“). 

Koncem roku MŽP schválilo další záchranný program, tentokrát hned pro dva taxony – pro hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). Oba patří u nás mezi vzácné a mizející a v červeném seznamu mezi kriticky ohrožené. 

Mimořádnou cenu, kterou AOPK ČR uděluje v soutěži Česká cena za architekturu, získala v roce 2020 „Rozhledna na Velké Deštné“ od kanceláře Architekti.in, autorů Lukáše Svobody a Tomáše Juráka. Stojí na nejvyšší hoře Orlických hor ve výšce 1116  m n. m. v místě, kde se v minulosti vystřídalo několik dřevěných rozhleden. Je vysoká více než 18,5  m a tvoří ji ocelová konstrukce se schodištěm a dřevěné opláštění. Podoba rozhledny nepravidelného půdorysu odkazuje na místní podmínky, kterým dominují dva živly, déšť a vítr. Dřevěné opláštění je inspirováno deštěm unášeným větrem od bezvětří po orkán. AOPK ČR ocenila zejména respekt novostavby vůči přírodnímu prostředí včetně přiměřené výšky zohledňující dorůstání okolních stromů, užití dřeva jako přírodního materiálu pro viditelnou část konstrukce a originalitu půdorysného řešení, které zároveň umožňuje vnímat jednoduchou vertikalitu stavby z dálkových pohledů. Cenu AOPK ČR udělovala již počtvrté. Právě respekt stavby k okolí Agentura ocenila i v souvislosti se stavbou rozhledny na polské straně Králického Sněžníku, která se tam naopak vůbec nehodí a to jak z hlediska vlivu na přírodu, tak na krajinné hodnoty.

Již tradiční společná konference AOPK ČR a ČZU, Fakulty životního prostředí, se konala 28. 1. 2021, kvůli epidemickým opatřením pouze online. Tématem letošního ročníku bylo Jak zadržet vodu v krajině. Konferenci zahájili ministr životního prostředí Richard Brabec, ředitel AOPK ČR František Pelc a děkan Fakulty životního prostředí Vladimír Bejček. Přednášeli zástupci AOPK ČR, LČR, Povodí Vltavy i Moravy, České geologické služby, pražského magistrátu, MŽP i Mze. K nejzajímavějším příspěvkům patřilo vystoupení pana Michala Hrdličky, soukromého zemědělce z Brníčka, který popisoval, co pro zadržení vody na svých a pronajatých pozemcích dělá. Konferenci sledovaly tři stovky účastníků, tématu vody v krajině je věnováno i poslední loňské číslo tohoto časopisu.