Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2016 — 21. 12. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
9. panevropská konference Evropského zeleného pásu
Již po deváté se sešli zástupci 24 zemí na konferenci věnované spolupráci a ochraně Evropského zeleného pásu. Konference se uskutečnila počátkem listopadu 2016 v národním parku Koli ve finské Karélii, asi 50 km od hranic s Ruskem.
Administrativní oblast Severní Karélie a národní park Koli nebyly vybrány organizátory náhodou. Koli je velmi oblíbenou rekreační oblastí jak pro finské, tak zahraniční turisty. Severní Karélie má navíc stanovený ambiciózní cíl: do roku 2025 snížit emise skleníkových plynů o 80 %, což znamená přejít stoprocentně na obnovitelné zdroje energie. Tzv. bioekonomie je zde hodně skloňována ať již jako příležitost a výzva pro celý region, tak jako ohrožení pro zachovalou tajgu z důvodu rostoucí poptávky po dřevu.
Z jednani Pan EuropeanGreenBeltConference 2016.
Foto (c) European Green Belt Association
Samotná konference, která hostila 125 účastníků, měla pro region velký význam. Konferenci zahájil výkonný ředitel agentury pro správu chráněných území, divoké přírody a lesů Finska (Metsähallitus) a osobní videopozdrav účastníkům zaslal i finský ministr životního prostředí. Stefan Leiner, ředitel oddělení ochrany biodiverzity DG Environment, připomněl význam Evropského zeleného pásu ve světle Evropské strategie ochrany biodiverzity do roku 2020, která stanoví zlepšení propojenosti chráněných částí přírody a vytvoření zelené infrastruktury. Význam Evropského zeleného pásu pro propojení chráněných území a zachování po desítky let nedotčeného území železné opony zmiňovali ve svých příspěvcích mnozí přednášející.
Evropský zelený pás je přírodně zachovalé území ležící po obou stranách bývalé železné opony, která se v dobách studené války táhla 12 500 km od severního Barentsova moře až k hranici mezi Bulharskem, Tureckem a Řeckem. Dnes je zde 40 národních parků a dalších 3272 různých chráněných území.
Většina příspěvků na letošní konferenci se týkala Evropského zeleného pásu podél hranic mezi Finskem, Ruskem a Norskem. Je zde vnější hranice EU, takže jinde celkem běžná spolupráce v rámci soustavy Natura 2000 tu nemá opodstatnění. Zelený pás je tedy skutečným katalyzátorem mezinárodní spolupráce, která má již svou úspěšnou několikaletou historii. Je zpracována strategie ochrany Evropského zeleného pásu zaměřená na dotvoření sítě chráněných území, rozvinutí trilaterální spolupráce ve výzkumu a posílení udržitelného regionálního rozvoje.
V pracovních skupinách účastníci dohodli hlavní body programu pro další dva roky spolupráce v rámci Asociace Evropského zeleného pásu (www.europeangreenbelt.org).
Činnost se zaměří především na další rozšiřování povědomí o Evropském zeleném pásu, rozšíření počtu členů ze současných 30 z 16 zemí, organizování pracovních setkání v jednotlivých částech zeleného pásu a na přípravy společných stanovisek k ochraně přírody Evropského zeleného pásu a tématu zelené infrastruktury. „Chceme navrhnout Evropské komisi vytvoření programu, který by podporoval zelenou infrastrukturu a tzv. konektivitu, které jsou nezbytné pro naplnění cílů evropské strategie ochrany biodiverzity,“ řekl předseda výboru Asociace Evropského zeleného pásu a ředitel Euronatur Gabriel Schwaderer.
Nově zvolený výbor Asociace Evropského zeleného pásu tvoří deset organizací. Ze státních institucí to jsou Ministerstvo životního prostředí Finska, Ministerstvo životního prostředí Albánie a Německá federální agentura ochrany přírody (BfN). Z nestátních organizací jsou ve výboru zastoupeny ekologická federace GAJA z Polska, pobočka BUND Meklenburska – Předního Pomořanska, česká Nadace Partnerství, bulharská Nadace na ochranu biodiverzity, nadace EuroNatur, projektová kancelář BUND pro Zelený pás a IUCN.
Tomáš Růžička