Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
65 let NPR Milešovka
Je všeobecně známo, že Milešovka (dříve též Donnersberg – Hromová hora) je nejvyšší horou na území Českého středohoří, kde jako jediná svým vrcholem (836,5 m) přesahuje úroveň nadmořské výšky 800 metrů.
Není „obyčejným“ čedičovým kopcem, jakých jsou tu stovky, ale výraznou trachytovou kupou suverénně dominující západní části výše jmenovaného vulkanického pohoří. Prvenství co do výšky i velikosti je samozřejmě dobrým důvodem k návštěvě, neboť kruhový rozhled z vrcholu Milešovky patří v případě dobré viditelnosti k nejzajímavějším v Čechách. K náročnému výstupu se tak již v 18. století odhodlalo mnoho návštěvníků, kteří sem přicházeli z tehdejší významné lázeňské metropole rakouského mocnářství Teplic. Mezi ně patřila řada uměleckých osobností v čele s básníkem J. W. Goethem a také mnozí z proslulých přírodovědců tehdejší doby, mezi nimiž zaujímá čestné místo Alexander von Humboldt. Ten královnu hor Českého středohoří navštívil v rámci svých teplických pobytů s německou císařskou rodinou mezi lety 1819 a 1839 dokonce několikrát a označil výhledy z jejího vrcholu za jedny z nejkrásnějších na světě. Postupně bylo zmapováno celé území této významné lokality po stránce lesnické, botanické i zoologické a její jedinečnost byla potvrzena.
Není proto divu, že 25. 9. 1951 zřídilo tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění Československé republiky státní přírodní rezervaci Milešovka. Zřizovací výnos, podle kterého má nynější NPR celkovou rozlohu 58,94 hektaru, byl naposledy upraven vyhláškou MŽP dne 19. 12. 2013. Součástí chráněného území nejsou vrcholové partie zastavěné turistickými objekty a observatoří Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, která je od založení v roce 1905 nejstarší horskou meteorologickou stanicí s nepřetržitým záznamem na území Čech. Předmětem ochrany území jsou na Milešovce přirozené lesní porosty (suťové lesy, acidofilní doubravy, hercynské dubohabřiny a květnaté bučiny), kamenité sutě, skalní výchozy a panonské skalní trávníky se vzácnou květenou. Vzhledem k mimořádné výšce Milešovky lze uvažovat také o tom, že alespoň část zbytku horské smrčiny na severním svahu má přirozený původ. Nejcennější druhy rostlin se na Milešovce vyskytují zejména na unikátní až 30 metrů vysoké skalní stěně nazvané Výří skály. Jsou to např. kosatec bezlistý (Iris aphylla), tařice skalní (Aurinia saxatilis), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) a další. Bohatosti stanovištních podmínek odpovídá pestrost fauny, zejména co se týká množství druhů ornitofauny (např. čáp černý, lelek lesní, krutihlav obecný, kulíšek nejmenší, výr velký) a ještě více pak fauny bezobratlých (např. střevlík Carabus irregularis, nosatec Ruteria hypocrita, krasec Lamprodila rutilans, motýl bělopásek topolový Limenitis populi a hrobařík Choleva lederiana).
Vlastislav Vlačiha