Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2016 — 30. 5. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
40 let chráněné krajinné oblasti Kokořínsko
První snaha o vyhlášení chráněného území se objevila okolo roku 1950 a vyústila ve vyhlášení Krajinné přírodní rezervace Kokořínský důl. Jeden z iniciátorů, prof. John, se podílel i na přípravě vyhlášení pozdější CHKO, jejíž původně navržený název byl „Vlhošťsko – kokořínská“. Koncem roku 1967 se uvažovalo také o názvu „Polomené hory“. Návrh na vyhlášení CHKO Kokořínsko byl projednán ve druhé polovině roku 1972.
1976 – 1986
Ke zřízení CHKO Kokořínsko došlo výnosem ministerstva kultury ČSSR čj. 6070/76 ze dne 19. března 1976. Ustanoveny byly dvě správy, ve Středočeském kraji se sídlem na Mělníku a v Severočeském kraji se sídlem v Dubé, které mohly svými odbornými stanovisky ovlivňovat vznikající záměry nebo činnosti, ale neměly žádné pravomoci. Výkonným orgánem ochrany přírody bylo tehdy ministerstvo kultury, které vydávalo výjimky z ochranných podmínek. Žádosti se podávaly prostřednictvím Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody a Správy CHKO k žádosti mohly připojit své odborné vyjádření a svůj návrh řešení.
V roce 1977 bylo postaveno schodiště ke skalnímu útvaru „Pokličky“. Problém v té době byla poloha na území dvou krajů, kdy oblast podléhala současně dvěma krajským střediskům státní památkové péče a ochrany přírody. Pro obě Správy – středočeskou i severočeskou byl sice zřízen společný poradní sbor, ale vzhledem k rozdílnému pohledu krajských národních výborů neměla jeho činnost výrazný přínos. Od poloviny
80. let jižní a severní část oblasti více spolupracují.
Od roku 1979 se začaly pořádat na území CHKO studentské brigády, organizované Hnutím Brontosaurus, které probíhaly pravidelně do roku 1989. Studenti sekali mokřadní louky a odstraňovali přehrážky v korytě Pšovky. Ve stejné době při Správě vznikla základní organizace Českého svazu ochránců přírody, provádějící zimní sčítání dravců a sov či první pokusy o management luk v kokořínském údolí. Působil zde i aktiv zpravodajů z řad horolezců. Ve spolupráci s dobrovolníky byla k 5. výročí vyhlášení CHKO otevřena první naučná stezka „Kokořínské rokle“. K 10. výročí CHKO byla otevřena výstava v prostorách Vlastivědného muzea v Mělníku.
V těchto letech bylo zadáno vypracování geomorfologické, hydrologické a klimatologické charakteristiky oblasti. Pro hodnocení stavu lesních porostů se prováděl monitoring jehličí na vytipovaných borových i smrkových plochách.
V průběhu 80. let došlo k omezení využívání území k motoristickým soutěžím. Byly zakázány rychlostní zkoušky Rallye Bohemia a zrušeny etapy nejvíce zatěžující přírodu. Omezena byla i soutěž Enduro.
1987 – 1997
V roce 1987 začalo z podnětu ČSOP vydávání zpravodaje „SOSNA“. Rok poté byla zakoupena terénní stanice v Kokořínském dole č. p. 13.
Vzrůstající tlak na novou výstavbu vyvolal potřebu odborných podkladů. Proto došlo k vytvoření architektonické komise, která pomáhala stavební záměry řešit. Činnost komise ale zanikla už roku 1989.
Dvojvládí na území CHKO bylo vyřešeno až v roce 1991. Pro celou oblast byla zřízena jen jedna Správa se sídlem v Mělníku.
Po schválení zákona č. 114/1992 Sb. mohlo dojít k vyhlášení dalších maloplošných území na území CHKO. Do této doby byla vyhlášena pouze PR Kokořínský důl, PP Špičák u Střezivojic, PP Kamenný vrch u Křenova, PP Husa a PP Krápník.
Od roku 1993 začaly být čerpány finance z Programu péče o krajinu na managementová opatření. Správa CHKO spolupracovala s mnoha nevládními organizacemi, jako Klub ochránců přírody Mělnicka, Děti Země, Sdružení přátel Kokořínska a Hnutí Brontosaurus. Zapojovaly se i skautské nebo turistické oddíly. Společné akce byly pořádány s Okresním vlastivědným muzeem v Mělníku i Okresním muzeem v České Lípě. Přínosná byla spolupráce s vysokými školami.
Mokřady Liběchovky a Pšovky se staly v pořadí 10. mokřadem v ČR chráněným Ramsarskou úmluvou.
1997 – 2007
Dochází k vyhlášení dalších maloplošných ZCHÚ. Do konce roku 2003 vznikly přírodní rezervace Kostelecké bory, Vlhošť a Mokřady dolní Liběchovky, přírodní památky Mrzínov, Černý důl, Na Oboře, Pod Hvězdou, Stráně Hlubokého dolu, Stráně Truskavenského dolu, Želízky.
V květnu roku 1998 byl zaznamenán hromadný úhyn raků v Pšovce. Zasažen byl úsek nad mlýnem Štampach až k rybníku Harasov. Nejprve se odborníci domnívali, že se jedná o úhyn v důsledku jarních vysokých teplot nebo o únik toxických látek. Vzorky odebrané vody však byly bez závad a úhyn pokračoval i dál proti proudu do Vojtěchova. Po konzultacích s odborníky z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech se potvrdila domněnka, že se jedná o epidemii pravděpodobně bakteriálního původu. V následujících letech dostala choroba konkrétnější podobu a byla popsána jako dnes už známý tzv. račí mor. Nákaze v Pšovce tak podlehlo tisíce až desetitisíce raků říčních a bahenních.
Od roku 1997 probíhal intenzivní průzkum obratlovců i bezobratlých živočichů. Na základě výsledků průzkumů byl v roce 1999 schválen Plán péče o CHKO Kokořínsko na období 1999 - 2008.
V souvislosti s přípravou vstupu ČR do Evropské unie a návrhu území Natura 2000 začalo v roce 2001 botanické mapování. Díky tomu byly nalezeny významné lokality zatím opomíjené kapradiny vláskatce tajemného, třemdavy bílé nebo medovníku meduňkolistého.
Vyhlášena byla další MZCHÚ, přírodní rezervace Kostelecké bory a přírodní památky Martinské stěny, Stříbrný vrch a Osinalické bučiny. Otevřena byla naučná stezka o mokřadech v přírodní rezervaci Mokřady dolní Liběchovky.
S ohledem na rozšíření působnosti bylo v období 2005 – 2008 zřízeno detašované pracoviště v Poděbradech se dvěma stálými pracovníky Správy.
Od roku 2005 probíhala jednání o ponechání lesů samovolnému vývoji. Vytipovány byly dva komplexy – jeden v Beškovském dole v soukromém vlastnictví a druhý v přírodní rezervaci Kostelecké bory ve správě Lesů ČR, s.p. Dohoda o Beškovském lese byla úspěšně podepsána v roce 2005. V tomto území byla naplánovaná i naučná stezka seznamující návštěvníky se zvláštním režimem území, která byla slavnostně otevřena v roce 2011.
Druhá dohoda o ponechání lesa samovolnému vývoji byla podepsána s Lesy ČR, s.p., v roce 2006. Kostelecké bory však byly po 8 letech trvání dohody vráceny v restituci soukromým vlastníkům, od kterých se je podařilo odkoupit do vlastnictví státu v roce 2015. Bezzásahový režim tak na zájmovém území probíhá i v současnosti.
2008 – 2016
Nejmladší období poznamenala příprava rozšíření o oblast Máchova kraje, které bylo dovršeno v září 2014, kdy vznikla současná CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Už v předchozích dvou letech měla Správa informace o možném výskytu vlka. Opakovaně byly nalézány stopy, zbytky vlčí kořisti, v kraji se dalo zaslechnout charakteristické vlčí vytí. Dne 29. 3. 2014 se podařilo záběry z fotopastí potvrdit přítomnost vlka po více než sto letech. V srpnu téhož roku byly pořízeny záznamy odrostlejších mláďat a na získaných videích bylo možné pozorovat už 5 vlků. V říjnu byla nalezena mrtvá vlčice, příčina smrti se nezjistila. Na konci roku se ale podařilo fotopastmi Hnutí Duha zachytit celkem 7 vlků. I v loňské sezóně tedy vlci úspěšně odchovali mláďata.
Díky financím z dotačních programů se daří budovat novou síť návštěvnické infrastruktury nebo motivovat místní zemědělce k ochranářským opatřením. Od srpna 2015 je v Doksech druhé pracoviště Správy CHKO ve vlastním objektu. To má velký význam pro komunikaci s místními partnery i veřejností.
(V článku byly použity zápisky bývalé zaměstnankyně Evy Šestákové)