Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2016 — 21. 12. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

20 let biosférické rezervace Bílé Karpaty

Autor: Libor Ambrozek

Široké veřejnosti jsou dnes Bílé Karpaty známé především díky květnatým loukám s početným výskytem orchidejí. Nejnovější výzkumy však ukazují na unikátnost zdejších luk v celosvětovém měřítku a nabízejí i možné vysvětlení tohoto fenoménu. Jan Roleček ve svém příspěvku o holocénním vývoji bělokarpatské krajiny zrekapituloval teorii, podle níž byl jih Bílých Karpat osídlen již prvními zemědělci. To by znamenalo, že zde nedošlo k plnému zapojení lesa a travní porosty si zachovaly svou kontinuitu po tisíce let.

Milan Chytrý se zabýval druhovým bohatstvím bělokarpatských luk v evropském kontextu. V posledních několika letech byl porovnáván počet druhů ve společenstvech, která jsou považována za nejbohatší na světě. I po důkladných revizích drží stále zdejší louky (konkrétně Čertoryje a Porážky) čtyři světové rekordy v počtu druhů na plochách od 0,1 do 49 m². Pro ilustraci, o jak bohatá společenstva se jedná, uveďme, že na Porážkách bylo zaznamenáno 109 druhů na 16m². Za podobně výjimečná můžeme dnes označit i travertinová prameniště, která jsou pro Bílé Karpaty typická a vytvářejí se na sesuvných územích na vápnitém flyšovém podkladu. Jak uvedl ve své přednášce Michal Hájek, dříve byla spíše na okraji zájmu odborníků. V dnešní intenzivně obhospodařované krajině však patří k velmi vzácným typům vegetace a jejich výskyt v České republice se omezuje na několik málo oblastí.

Obnova pařezin. Foto Jitka Říhová

Botanický blok uzavřel příspěvek o výzkumu orchidejí, kterému je na území CHKO věnována pozornost už dlouhá léta. V současnosti probíhají zajímavé pokusy s vazbou jejich klíčení na přítomnost mykorhizních hub. Ukazuje se, že různé druhy orchidejí jsou v symbióze s různými druhy hub. Proto je jejich návrat na dříve hnojené louky velmi obtížný. První méně náročné druhy se vracejí po deseti letech, jiné však ani po mnohem delší době.

Bílé Karpaty patří k velmi dobře prozkoumaným územím i po stránce zoologické. Jak zaznělo v přednášce Igora Malenovského, ještě začátkem 20. století tomu tak nebylo a tehdejší odborníci dávali přednost z jejich pohledu atraktivnějším územím. Důležitou roli sehrály Luhačovice, které se staly vyhledávaným lázeňským městem s velkou návštěvností, a především události z konce 30. let, které českým badatelům uzavřely přístup na Slovensko a do nejjižnějšího koutu Moravy. Že je i dnes co objevovat, dokumentoval velmi dobře Jan Uřičář, který v uplynulých šesti letech koordinoval monitoring významných druhů denních motýlů v rámci projektu LIFE+. Od roku 2000 bylo zjištěno na území CHKO 234 nových druhů, čímž jejich počet stoupl na 2074 (60 % druhů celé ČR). Výsledkem monitoringu je více než 28 000 údajů o 116 významných druzích denních motýlů. Celkem se v Bílých Karpatech vyskytuje 1/3 až 2/3 druhů jednotlivých skupin bezobratlých ČR, což je při rozloze Karpat impozantní číslo.

Mimořádně cenná jsou i stanoviště bučin v severní části Bílých Karpat, která na příkladu chráněných území Okrouhlá a Sidonie představil Dušan Trávníček. Vedle velmi známého tesaříka alpského se zde vyskytuje řada druhů na jedné z mála nebo vůbec jediné lokalitě v České republice. Jak zmínil Mojmír Vlašín, který se výzkumu zdejší fauny věnuje už řadu let, tato oblast v okolí Vlárského průsmyku je zároveň i nejvýznamnější lokalitou užovky stromové. Na podporu jejího výskytu bylo už instalováno i několik líhnišť.

Krajina Moravských Kopanic. Foto Libor Ambrozek

Odpoledne se téma přesunulo od výzkumu druhů a společenstev k hodnocení praktické péče o krajinu Bílých Karpat. Jitka Klimešová shrnula historii sledování různých typů obhospodařování na loukách, které je prováděno už od konce 80. let. Výsledky jsou využívány stejně jako poznatky entomologů při každoročním plánování managementu cenných lokalit. Podle posledních poznatků se ukazuje, že i krátkodobá absence kosení vede k oslabení populací nejcitlivějších druhů orchidejí. Cenné dlouhodobé sledování trvalých ploch probíhá i na pastvinách, které jsou typické pro střední a severní část území. Jan Mládek hodnotil také vliv jednotlivých druhů domácích zvířat na druhové složení vegetace a připomněl základní rozdíly mezi sečí a pastvou. Dlouhodobé sečení snižuje výrazně množství živin v půdě, především draslíku a dusíku, pastva snižuje množství fosforu. Sečení tak podporuje dvouděložné byliny, pastva naopak trávy. Proto je vhodné oba způsoby střídat, což se v Bílých Karpatech na většině území po staletí dělo. Travní porosty se nejprve pokosily a následně byly otavy přepásány.  

Jedním z největších úspěchů CHKO za více než 35 let její existence je bezesporu obnova květnatých luk, která byla za socialismu hnojeny a stovky hektarů dokonce rozorány. Celkem bylo zatravněno 7800 hekta-
rů, z toho 600 ha regionální travní směsí. Prof. Karel Prach se sledováním vývoje obnovovaných luk zabývá již od začátku 90. let. Ve svém vystoupení porovnával změnu druhového složení u různých typů obnovy – při samovolné sukcesi, osetí komerční travní směsí a osetí směsí regionální. Nejrychleji počet druhů roste u osetí regionální směsí (ze 150 cílových druhů se uchytilo 58 %), v dlouhodobé perspektivě se však složení postupně sbližuje. Obnova xerotermních trávníků se daří jen regionální směsí.

Letos po šesti letech končí v Bílých Karpatech velký projekt LIFE+ na ochranu motýlů. Probíhal na území obou CHKO, české i slovenské, a přinesl výrazné prostředky do péče o nelesní stanoviště. Jak referoval projektový manažer Libor Ambrozek, podařilo se odstranit na 350 hektarech náletové dřeviny a obnovit zde kosení nebo pastvu. Na české straně bylo ročně financováno kosení asi 1400 hektarů travních porostů a probíhala i speciální opatření pro evropsky chráněné druhy denních motýlů. Součástí projektu byl i několikaletý monitoring (viz vystoupení Jana Uřičáře) a osvětové a výchovné aktivity. Každoročně probíhala setkání se starosty a zemědělci a Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty o.p.s. byl připraven výukový program „Tajemství louky“, kterého se zúčastnilo přes 2800 dětí ze všech typů škol.

Rozsáhlé, přírodě blízké lesy jsou dalším významným fenoménem Bílých Karpat. O jejich historii i současnosti mluvili Tomáš Vrška a Ondřej Vild. Masivní zalesňování smrkem se datuje od 2. poloviny 19. století, významný úbytek biodiverzity způsobil konec pařezinového hospodaření. Závěrečné příspěvky se v duchu poslání biosférické rezervace zaměřily naopak na aktivní působení člověka v krajině. O obhospodařování bělokarpatské krajiny v minulosti mluvil Václav Štěpánek, který zmínil výrazné rozdíly v typu osídlení jednotlivých oblastí. Bílé Karpaty jsou po této stránce neobyčejně pestré, zatímco na jihu dokládají archeologické nálezy aktivity prvních zemědělců, severní část, náležející už etnograficky jižnímu Valašsku, byla osídlena ve středověku. Moravské kopanice ve středu území trvale obydleli lidé až v 18. století. Stejně různorodá byla i míra škod způsobená pokusy o intenzivní zemědělskou velkovýrobu za socialismu.  

Jaroslav Pražan, spolupracující s místními zemědělci dlouhodobě, se věnoval současné problematice hospodaření v podhorských oblastech. To je bohužel do značné míry závislé na dotační politice státu a neposkytuje příliš prostor pro samostatné rozhodování. I změny v novém dotačním období byly v některých případech k horšímu. Rozlohou cenných travních porostů v maloplošných chráněných územích a I. zónách jsou Bílé Karpaty v České republice zcela výjimečné, a proto je nezbytná dobrá spolupráce správy CHKO s vlastníky a uživateli. Velký ohlas sklidil příspěvek Stanislava Bočka o krajových a místních odrůdách ovocných dřevin. I v tomto ohledu je území mimořádně pestré a dnes se tyto odrůdy stále více využívají v místní ekonomice. Moštárny a sušárny pomáhají zhodnocovat zdejší ovocné bohatství. Mnohé z těchto výrobků nesou i označení Tradice Bílých Karpat – značky, která byla úplně první z dnes rozšířeného označování místních produktů v ČR. Jejímu využití, podmínkám získání i druhům výrobků a služeb takto označovaných se věnovala Marie Petrů.

Náročný celodenní program uzavřela ředitelka regionálního pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková. Ve svém vystoupení prezentovala nejvýznamnější partnery, se kterými správa při své činnosti spolupracuje – místní samosprávy, zemědělce, neziskové organizace a celou řadu dalších institucí, které tvoří pestrý obraz bělokarpatského veřejného života. A aby nezůstalo jen u teorie, následovala po závěru oficiální části prezentace místních výrobců. Nabídli účastníkům k ochutnání i ke koupi plody z území biosférické rezervace ve formě moštů, marmelád, sýrů, uzenin či vína. Protože jsou Bílé Karpaty opravdu výjimečnou přírodní i kulturní krajinou, jak už bylo zmíněno v úvodu, nechyběla na závěr ani cimbálová muzika.

Příjemnou tečkou za oslavou výročí biosférické rezervace byla exkurze, která proběhla druhý den. Její účastníci nejprve navštívili Ekocentrum Karpaty v Nové Lhotě, kde se seznámili s výukovým programem Tajemství louky. Poté se podívali i na louky skutečné. Přes lokalitu nad Javorníkem, na které byl v rámci projektu LIFE+ odstraněn nálet a obnoveno kosení a pastva, přešli do NPR Zahrady pod Hájem. Zde měli možnost uvidět poslední stopy mozaikového kosení, plochu, na které probíhá obnova pařezin, a významný sad krajových odrůd, vysázený ZO ČSOP Bílé Karpaty.

Závěrem by autor rád jistě jménem všech účastníků poděkoval celému bělokarpatskému kolektivu (Správa CHKO BK, ZO ČSOP BK a VIS BK o.p.s.) za perfektní organizační zajištění. Speciální dík patří Ivaně Jongepierové, která věnovala přípravě programu i celé konference mimořádné úsilí.

Libor Ambrozek