Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

19. 12. 2018 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Pozvání do školní zahrady nejen pro ornitology

Autor: Václav John

Veronika Voldřichová – Ptačí zahrada.
Náměty pro badatelskou činnost žáků zapojených do projektu „Zvyšování hnízdních možností ptáků ve spolupráci se školami“

Ornitologická literatura má v rámci zoologie dlouhodobě výsadní postavení. Lidí, kteří se nějakým způsobem zajímají o ptáky, ať už na amatérské, nebo profesionální úrovni, rychle přibývá, zejména v západní Evropě a Severní Americe. Je důležité, že kromě odborných svazků charakteru určovacích příruček a atlasů vznikají i popularizační publikace s ambicemi přivést k ornitologii a pozorování ptáků co nejvíce lidí. Ptačí zahrada tyto ambice rozhodně má a troufám si tvrdit, že je velmi dobře naplňuje.

Samotná publikace je dílem autorů z občanského sdružení ORNITA (Veronika Voldřichová a kolektiv), text provázejí výborné ilustrace kreslířů Jana Hoška a Pavla Procházky a mezi osobami podílejícími se na ornitologické, odborné a pedagogické spolupráci nechybí řada známých jmen. Obsah je členěn do čtyř různých kapitol, ke kterým je přiloženo CD.

Jednotlivé kapitoly jsou logicky uspořádané, informace se neopakují a jsou propojené s CD nosičem. CD disk rozhodně není elektronickou verzí knížky (jak to někdy bohužel bývá), ale zásadně rozšiřuje informace v jednotlivých kapitolách pomocí tzv. Průzkumných pracovních listů (např. jak zpracovat plánek zahrady nebo zmapovat stromy a keře), Znalostních testů a Tvůrčích pracovních listů (návody na tvorbu budek, krmítek aj.). Takto podařené propojení knížky a CD je skutečně unikátní.

V první kapitole, Živá zahrada, je podrobně popsané, jak má vypadat zahrada vhodně upravená pro ptačí druhy, tedy že zdaleka nejde jen o vyvěšování ptačích budek. Kapitola se nezabývá pouze ptáky, ale zmiňuje obecně oživení zahrady, například stavbou hmyzích hotelů nebo výsadbou květinových záhonů (oboje zvyšuje biodiverzitu a současně podporuje zvětšení potravní základny ptačích druhů). Ve spojení s informacemi na CD disku obsahuje v podstatě podrobný návod, jak proměnit školní zahradu v ráj pro ptáky.
Kapitola Rok v zahradě je celkově vůbec nejužitečnější, na mnoha příkladech představuje, jaká opatření je potřeba pro ptáky během roku realizovat a co je zajímavé sledovat. Výborně je zpracovaná podkapitola o údržbě ptačích budek, kde se popisuje, jak správně budky připevňovat, kdy a jak je čistit, jak řešit uzavírací mechanismus a proč je důležité oplechovat vletový otvor. Dále se prezentují nejtypičtější ptačí druhy v budkách a velmi oceňuji detailně sepsanou podkapitolu o obyvatelích ptačích budek z řad bezobratlých živočichů (a nejde zdaleka jen o vosy a sršně, s kterými si čas od času užije zábavy každý, kdo budky pravidelně kontroluje).

Atlasová část podrobně popisuje čtyřicet vybraných zahradních ptačích druhů, je doplněna ilustracemi a schematickým zobrazením informací, kdy se u nás dané druhy objevují, kdy hnízdí nebo kdy můžeme sledovat vyvedená mláďata. Jde přitom jak o druhy hnízdící, tak o zimní hosty ptačích krmítek a zahrad, jako je pěnkava jikavec nebo brkoslav severní. Závěrečná kapitola, Hnízdění ptáků v letech 2014 a 2015, shrnuje výsledky projektu, který probíhal na území Prahy se zapojením jednotlivých škol. Ve vyvěšených budkách hnízdilo celkem 8 ptačích druhů, z nichž naprostou většinu budek obsadili tři – sýkora koňadra, špaček obecný a sýkora modřinka. Výstupem projektu je i instalace naučných tabulí s vyobrazením ptačích druhů u krmítek a v okolí. Přestože ilustrace na tabulích kreslily děti ve věku pouhých 13–15 let, jsou výborně provedené.

Dá se publikaci něco vytknout? Drobnosti se najdou vždy, je jich ale opravdu málo a často se jedná spíš o věc názoru. Ve výčtu 40 zahradních druhů ptáků mi trochu přebývá datel černý, který na zahrady zaletuje jen vzácně (v textu je to i tak zmíněno). Naopak místo něj by naopak mohl být zařazen zvonohlík zahradní, na venkově i v menších městech jeden z nejběžnějších zahradních ptáků, nebo některý z dalších druhů, na které už nezbylo místo (vlaštovka obecná, jiřička obecná či konopka obecná). Na str. 118 je samička rehka domácího zobrazená hnědavě, jen o trochu tmavší než samička rehka zahradního, ve skutečnosti je obvyklé zbarvení více šedomodré. V části o ptačích hnízdech v budkách může čtenáře překvapit absence vrabce domácího (místo něj najdeme vrabce polního). Je to pravděpodobně dáno tím, že osm autory vybraných druhů je identických s ptačími druhy zjištěnými během monitoringu hnízdících druhů v Praze (str. 145). Nicméně úbytek až úplné vymizení vrabce domácího a jeho nahrazování vrabcem polním není zdaleka jen záležitostí Prahy, ale v různé míře probíhá na většině našeho území.

Jako literatura pro základní a střední školy, s podtitulem „náměty pro badatelskou činnost žáků, CD s metodickými listy pro učitele a žáky“, je kniha vynikající. Je jen trochu škoda omezeného nákladu a zacílení „pouze“ na školní žáky (což je samozřejmě hlavní přínos knížky!), publikaci by totiž jistě využila i nemalá část ornitologů.