Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2015 — 12. 10. 2015 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Zajímavosti z literatury. Mezinárodní obchod se živými plazy - roste význam farmového chovu
Nadměrné využívání lidmi zůstává hrozbou pro četné druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) se od roku 1975 snaží rozumným způsobem regulovat obchodování s ohroženými organismy a výrobky z nich.
Jednu z nejčastěji obchodovaných položek fauny a flóry představují v globálním měřítku plazi. Světový obchod zahrnuje 8–10 milionů plazích kůží v hodnotě 255 milionů eur (6,9 miliard Kč), a to za jediný rok. Výrobky z plazí kůže se na celkové hodnotě živočichů, na něž se vztahuje CITES, a produktů z nich, dovezených do Evropské unie, podílejí, pokud nepočítáme výtažek z kaviáru, plnými 84 %.
Janine E. Robinsonová působící na univerzitě v britském Kentu analyzovala se svými kolegy údaje o vývozu a dovozu živých plazů zařazených do přílohy II CITES, a to z let 1996–2012 (Biol. Conserv., 184, 42-50, 2015). V uvedeném období bylo ve světě dovezeno z jiného státu celkem 18,8 milionů živých plazů. Mezi roky 2001–2012 se mezinárodní obchod se živými plazy snížil o celou třetinu. Zmiňovaný pokles byl nejvýraznější u jedinců odchycených ve volné přírodě, u nichž činil úbytek plných 70 %. Nicméně také import a export plazů rozmnožených a odchovaných v lidské péči se snížil o 40 %. Přesto právě tito jedinci tvoří asi polovinu všech obchodovaných plazů. Příčinu autoři spatřují ve výrazném zmenšení objemu obchodování se známým leguánem zeleným (Iguana iguana).
Naopak obchodování s živými plazy z farem se ve sledovaném období zvýšilo téměř padesátinásobně, a to zejména díky masovým dovozům krajty královské (Python regius) z afrických zemí ležících jižně od Sahary. CITES vymezuje farmový chov jako odchov jedinců v lidské péči, kteří byli odebráni jako vejce či mláďata z volné přírody, kde měli jen malou pravděpodobnost, že se dožijí dospělosti. V poslední době se v Jižní Americe a jižní a jihovýchodní Asii prudce rozšiřuje farmový chov želv.
Pokud jde o jednotlivé země, největším vývozcem živých plazů se stal Salvador, který se na světovém obchodu se zmiňovanými obratlovci podílí plnými 31 %: exportuje téměř výhradně právě leguány zelené. Naopak 56 % všech živých plazů, kteří překročili hranice určitého státu, směřovalo do USA.
Z uvedené analýzy je zřejmé, že roste význam farmového chovu plazů. Jestliže je provozován správně, může snížit tlak na plazí populace ve volné přírodě a zaměstnat místní obyvatele. Na druhou stranu nedokonalá legislativa a slabé vymáhání práva umožňuje „vyprat“ jeho prostřednictvím zvířata odchycená ve skutečnosti ve volné přírodě jako dospělci a papírově je vydávat za odchované na farmě.