Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 5/2016 20. 10. 2016 Kulér-Recenze

Ekologie tradičně – a dobře i zajímavě.

Ecology. The economy of nature

Autor: Jan Plesník

Zájemce o ekologii má dnes k dispozici vskutku pestrou paletu učebnic, příruček a sylabů, ať už překladů cizojazyčných publikací, nebo děl domácích autorů. Přestože se liší rozsahem, kvalitou a koneckonců i cenou, nelze jim upřít snahu představit rychle se rozvíjející vědní disciplínu názorným způsobem. A právě toto úsilí může v řadě případů představovat pověstnou Achillovu patu. Nemusíte zrovna být zkušeným bibliofilem, abyste předem odhadli, jaký příklad, zhusta z anglosaského prostředí, bude (pokolikáté už?) ilustrovat určitou problematiku.

Ricklefs et Relyea obálkaEkologie tradičně – a dobře i zajímavě
Ecology. The economy of nature
Ricklefs R. & Relyea R. 7. vydání. W. H. Freeman & Co. New York 2014. 565 str. + 46 str. příloh. ISBN 13-978-1-4292-4995-9. Internetové knihkupectví Amazon nabízí brožovanou publikaci od 165 USD.

Učebnice, sestavená známým americkým ekologem Robertem Ricklefem, do uvedeného schématu na první pohled zcela zapadá. Vždyť její první vydání se na pultech knihkupectví objevilo již v roce 1976, tedy rok předtím, než se českému čtenáři dostal do rukou dnes již kultovní překlad příručky Eugena P. Oduma, následovaný populárněji psanou obrazovou publikací Petera Farba z dílny amerického nakladatelství Time-Life, a to v podstatně vyšším nákladu.

K sepsání již sedmého vydání přizval Ricklefs pittsburského kolegu Ricka Relyeu, který text významně obohatil zejména o pasáže věnované vodnímu prostředí, a to jak sladkovodnímu, tak mořskému či brakickému. Podtitul Hospodárnost přírody by mohl lehce svádět k představě, že jde o vysokoškolský učební text ekologické, resp. environmentální ekonomie. O stále populárnějších ekosystémových službách, přírodním kapitálu a ekosystémovém účetnictví nepadne v knize ani zmínka. Autoři čtenáři postupně prezentují  základní zákonitosti, podle nichž příroda, a to i ta člověkem významně pozměněná, funguje. Nechybí ani stručný, ale hutný úvod do evoluční biologie. Rámečky označené jako Analyzujeme ekologii, umožňující nahlédnout do kuchyně rychle se rozvíjejících ekologických metod a matematických a statistických postupů a Zobrazujeme data přinášejí i různě náročné příklady, které si mohou uživatelé sami spočítat nebo graficky znázornit.

Z rozsáhlého textu čiší nepopíratelná snaha obou autorů vysvětlit složité problémy srozumitelně a názorně. Ostatně, v publikaci najdeme více než 500 grafů, map, obrázků a fotografií. Pozornému čtenáři jistě neuniklo, kolik příkladů, jimiž je učebnice doslova prošpikována, pochází z let 2011–2013. Každou kapitolu zakončuje souhrn, kontrolní otázky a již zmiňované úkoly pro výpočty a grafické znázornění.

Příkop, který se občas v různé míře rozevírá mezi vědou a výzkumem a praktickou ochranou přírody, překlenou Ricklefs a Relyea elegantně hlavně v rámečcích, nadepsaných Ekologie dneška: propojování koncepcí. Obsahují přehršli případů využití poznatků ekologie a ochranářské biologie v péči o životní prostředí. Jednou z cest, jak přesvědčit nejširší veřejnost, že ekologie a její využití v praxi není pošetilostí výstředních podivínů, zůstávají názorné ukázky začlenění ekologických poznatků do péče o lidské zdraví. Autoři si jsou této skutečnosti plně vědomi, a proto zásobují uživatele učebnice řadou aktuálních a těžko zpochybnitelných příkladů.

Nepřesností zanechali autoři, recenzenti a redaktoři v textu pramálo. Do slovníku pojmů by stálo za to doplnit, že eutrofizace (proces obohacování prostředí živinami, nejčastěji dusičnany a fosforečnany) se týká i suchozemských ekosystémů a že efekt zakladatele nemusí nastat jen při kolonizaci nového prostředí, ale i při člověkem prováděné repatriaci či pěstování a chovu organismů v lidské péči, pokud použijeme či častěji musíme použít jen omezený počet výchozích jedinců. Velký mág metapopulace, nedávno zesnulý finský ekolog, se nejmenoval ani Hanksi, ani Hansk, ale Ilkka Hanski (str. 310). Průmyslový melanismus se stal do té míry ukázkovým příkladem přizpůsobení se organismů vnějšímu prostředí, že byl přepisován z jedné učebnice do druhé. Vědci mezitím přišli na to, že se uvedená nápadná proměna zbarvení křídel ze světlé na tmavou, lépe maskující píďalky na vlivem spadu prachu ztmavlé stromové kůře před ptačími predátory, týká víc než stovky živočišných druhů, většinou můr. Britská vláda odpověděla na nespokojenost značné části občanů na přelomu 60. a 70. let 20. století zákony, snažícími se nelichotivý stav životního prostředí výrazně zlepšit. Zanedlouho po jejích razantních opatřeních se mezi drsnokřídleci březovými (Biston betularia) začala stále častěji opět objevovat světlá forma. Naopak více než 70 let v populaci můry převládající tmaví jedinci se během poměrně krátké doby stali vzácností a tento mikroevoluční proces probíhá i nadále. Pečlivá analýza dědičného materiálu (DNA) potvrdila, že všechny zkoumané můry tmavé formy mají společného předka a že tmavá forma vznikla jeho jedinou náhlou změnou – mutací
(str. 175–176).

Pokud si chcete z nejrůznějších důvodů osvěžit znalosti z ekologie nebo získat nové, můžete k tomu využít hodnocenou knihu amerických vědců a pedagogů bez obav, že ji po chvíli znuděně zase odložíte. A to rozhodně není málo.

Jan Plesník