Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 3/2015 12. 10. 2015 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Čtivá pozvánka do světa aktivně létajících savců Naši netopýři

Autor: Jan Plesník

Čtivá pozvánka do světa aktivně létajících savců Naši netopýři

Anděra M.
Správa jeskyní České republiky Průhonice 2014.
166 str. ISBN 978-80-87309-22-3.
Cena160 Kč

Jen málokterá skupina volně žijících živočichů poutala doslova odpradávna pozornost člověka jako netopýři a kaloni, v zoologickém systému tvořící řád letounů (Chiroptera). Důvod je nasnadě: jediní aktivně létající savci jsou zkrátka jiní než v přírodě běžně se vyskytující živočichové. Není divu, že výzkum jejich rozšíření, bionomie (způsobu života) a fylogeneze přinesl zejména v posledních deseti letech řadu překvapujících poznatků. Jen v České republice se mu věnují desítky profesionálních i amatérských zájemců a československá, resp. česká chiropterologická škola založená a rozvíjená na PřF UK v Praze Vladimírem Hanákem a PřF MU v Brně Jiřím Gaislerem si oprávněně získala renomé přinejmenším v celoevropském měřítku.

O výše uvedených tvrzeních se může přesvědčit každý, kdo se začte do výpravné publikace Naši netopýři Miloše Anděry. Uznávaný odborník, šikovný fotograf a zkušený popularizátor v jedné osobě v ní nejprve představí novější názory na systematické členění a vývoj letounů. Odtud je jen krůček k vysvětlení, kdy a jak se netopýři naučili létat a jak se orientují v prostoru. Pozorný čtenář bude možná překvapen, jak rozmanité složení potravy netopýrů vlastně je. V dalších kapitolách je názorně popsán roční cyklus netopýrů žijících v ČR, přelety některých z nich a široká škála jimi upřednostňovaného prostředí. Autor nemůže nezmínit plísňové onemocnění sužující letouny v Severní Americe a Evropě, označované jako syndrom bílého nosu (WNS).

Pokud chceme přírodu chránit, musíme ji rozumět. Pravdivost slov, vyřčených dnes poněkud přehlíženým Alfrédem Brehmem, potvrzuje monitorování netopýrů prováděné na jejich zimovištích v ČR od konce 60. let 20. století. V současnosti tento ojedinělý projekt zahrnuje více než 800 míst, kde netopýři hibernují. Potvrzuje se, že se zvyšuje nejen početnost těchto pozoruhodných živočichů, ale i počet druhů zaznamenaných na našem území. Právě seznámení se všemi 27 druhy letounů dosud zjištěnými v ČR tvoří páteř recenzované knihy. Uživatel příručky se v ní dozví aktuální podrobnosti o jejich výskytu, bionomii a ochraně.

Závěrečný díl knihy se zaměřuje na nejrůznější aspekty vzájemných vztahů mezi lidmi a netopýry. Zahrnují jak historický a kulturní význam netopýrů a jejich postavení v legislativě ČR i v mezinárodním zákonodárství, tak stať o pověrách, předsudcích, moudrostech a symbolech souvisejících se zmiňovanými obratlovci. Nejen členy agilní České společnosti na ochranu netopýrů (ČESON, www. ceson.org) potěší, že otázkám péče o populace netopýrů a o jimi osídlené biotopy včetně veskrze praktických návodů, jak letounům pomoci, je věnováno plných 14 stran. Nechybí ani malá Guinessova kniha netopýřích rekordů a špetka humoru o letounech. Protože každý není polyglot, uživatelé publikace jistě uvítají přehled názvů netopýrů ČR v češtině, latině, slovenštině, němčině, angličtině a ruštině, stejně jako slovníček cizích pojmů a rejstřík českých názvů. Souhrn v Shakespearově mateřštině je dnes již nezbytností. Kniha přináší také stručný, ale výstižný přehled 14 přístupných jeskyní v České republice, o něž pečuje vydavatel – Správa jeskyní ČR.

Přestože je recenzovaná kniha bez nadsázky prošpikovaná fakty, je psána čtivým stylem, který nebude nudit ani ty, kteří ji otevřeli s úmyslem ji jen rychle přelétnout. Anděrovi se dostalo vzácného daru: umí v yprávět i o složitých zákonitostech navýsost přitažlivou formou, aniž by sáhl k zavádějícímu zjednodušení. Příjemné čtení navíc umocňují rámečky (boxy), kterými text rozhodně nešetří.

A ještě jednu skutečnost musíme v této souvislosti zmínit. Vydavatel si zaslouží velkou pochvalu i za povedenou grafickou podobu knihy, která snese nejpřísnější měřítka zhýčkaného čtenáře. Pokud mám k textu připomínky, jedná se o vyslovené detaily. Eutrofizace se netýká pouze vodního prostředí, i když odtud ji jako nežádoucí vodní květ budou čtenáři znát nejlépe. Populační hustota se může vztahovat nejen k určité ploše, ale i objemu. Societa není společenstvo, ale společenství: zahrnuje i hejna, tlupy či jiné skupiny jednoho druhu (str. 158–159). Přijde mi, že v anglickém souhrnu by bylo v některých pasážích vhodnější použít místo minulého čas předpřítomný, zvláště tam, kde si text o to doslova sám říká (in recent years).

Co říci na úplný závěr? Populárně-vědecká chiropterologická publikace se skutečně vydařila. V tomto případě se čekání čtenářům víc než vyplatilo, a to nejen z hlediska pořizovací ceny.