Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 1/2019 22. 2. 2019 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Bohemia centralis 34

Autor: Karel Chobot

Bohemia centralis 34

V prosinci loňského roku vyšlo díky péči středočeského regionálního pracoviště AOPK ČR, nové, již 34., číslo sborníku Bohemia centralis. Graficky ucelená modrá řada tak byla doplněna o další svazek, tentokrát opět monotematicky regionálně zaměřený. Po Kokořínsku, Českém krasu a Křivoklátsku došlo i na další, nejmladší středočeskou CHKO – Brdy. Nový svazek shrnuje výsledky dvaadvaceti studií zadaných AOPK ČR v uplynulých čtyřech letech, jejichž cílem bylo doplnit a rozšířit dosud poměrně kusé znalosti o přírodě Brd, ve smyslu dnešního území CHKO, resp. území bývalého vojenského újezdu. Studie tohoto svazku hodnotí geomorfologii, krajinný pokryv, vybrané hydrologické problémy a faunistiku obratlovců a vybraných skupin bezobratlých.

Brdy jsou jediné středočeské pohoří, s chudým horninovým podložím i chudými půdami, přesto však se zajímavou a do nedávna nezkoumanou faunou a flórou zachovalých lesních partií i nelesních ploch. Ty vznikly a udržely se především díky aktivitě armády. Historie vojenského využívání území je v Brdech a v českých zemích unikátně dlouhá. Prvorepubliková dělostřelecká střelnice se následně stala prostorem wehrmachtu a poté československé a české armády. To vedlo k jevu oceňovanému ve všech našich současných i bývalých vojenských újezdech – vytržení z obvyklého osudu plného plíživých destruktivních změn kvůli intenzifikaci využití krajiny. V chudých Brdech vás tak díky tomu možná překvapí, že jsou na druhy žížal a suchozemských stejnonožců stejně bohaté jako Pálava a najdete tu čtvrtinu české fauny pavouků nebo téměř polovinu českých mnohonožek. V Brdech se také setkáte díky absenci hospodaření s téměř již nevídanou přirozenou strukturou rybích společenstev pstruhového pásma a pořád je šance najít stopu rysa či slyšet datlíka.

Vyhlášení CHKO však není konec příběhu. Odchod aktivně cvičícího vojska vede ke zhoršení stavu velmi cenných, dopadových ploch. Lesa přibývá i v Brdech a důkazy podávají analýzy krajinného pokryvu, efekty tohoto trendu pak popisují i data zoologická. O tom svědčí změny společenstva ptáků, mizí vzácné druhy ptáků travin a obnažené půdy či řídkých křovin, naopak přibývají druhy lesní. Pro porozumění návrhům péče o lokality v Brdech se tak jedná o podstatná zjištění.

Pro zájemce o detaily výše uvedených tvrzení lze doporučit poslední Bohemii centralis. Ostatně, lze doporučit i příští svazek. Ten shrne další části brdských studií, zásoba výsledků ještě nebyla vyčerpána.