Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

(přehled vybraných aktualit za období červen–červenec 2019)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1262 ze dne 25. července 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1141 za účelem aktualizace seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii
V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1143/2014, o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, Komise doplnila seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii o 17 nových druhů. Invazní druhy přímo podléhají regulaci výše uvedeného nařízení č. 1143/2013, které mimo jiné taxativně omezuje disponování s těmito nepůvodními druhy.
Účinnost od 15. 8. 2019

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
Směrnice zavádí přísnější pravidla ve vztahu k vybraným jednorázovým plastovým výrobkům, k výrobkům z oxo-rozložitelných plastů (obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad) a na lovná zařízení obsahující plasty.

K nejvýraznějším opatřením směrnice patří zákaz uvádět na trh vybrané plastové výrobky (vatové tyčinky; příbory; talíře; brčka; nápojová míchátka; tyčinky na balonky; obaly na potraviny, nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu) a dále výrobky z oxo-rozložitelných plastů.

Směrnice též ukládá členským státům povinnost přijmout nezbytná opatření ke snížení spotřeby nápojových kelímků a nádob na potraviny, omezuje uvádění nápojových nádob na trh (ty mohou být uváděny na trh pouze pokud jejich uzávěry a víčka zůstanou při použití připevněny k nádobě); u dalších výrobků (hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry a nápojových kelímků) stanoví povinnost jasného označení s informací o přítomnosti plastu, jak s ním po použití naložit, a důsledky nevhodného nakládání; zavádí rozšířenou odpovědnost výrobců, kteří se mají podílet na nákladech na osvětová opatření, sběr odpadu a jeho úklid; zavádí nové recyklační cíle a v neposlední řadě také povinnost členských států k přijímání osvětových opatření.

Členské státy mají uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. července 2021.
Účinnost od 2. 7. 2019

Vyhláška č. 296/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích
Tato vyhláška nabyla účinnosti již 1. 1. 2019 s výjimkou jediného ustanovení týkajícího se změny koeficientu u škody ze snížení kvality lesního porostu v § 11 odst. 1 vyhlášky, které nabylo účinnosti až 1. 7. 2019.
Účinnost od 1. 7. 2019

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 1/2019 ze dne 13. 5. 2019 o zřízení přírodní rezervace Vřešťovská bažantice
Královéhradecký kraj vyhlásil přírodní rezervaci Vřešťovská bažantnice, která se rozkládá v okrese Trutnov, v katastrálním území Velký Vřešťov, a stanovil její bližší ochranné podmínky.
Účinnost od 11. 6. 2019 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 89/2019 ze dne 27. 6. 2019
Nejvyšší správní soud v rozsudku přiblížil přípustné a nepřípustné „salámování“ stavebního záměru (tj. dělení záměru na dílčí úseky) ve vztahu k povolování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů postupem podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“).

Soud v souladu s předešlou judikaturou zopakoval, že rozdělení stavby na etapy není samo o sobě nezákonné – u rozsáhlejších záměrů je dokonce nevyhnutelné. V souvislosti s povolením výjimky dle § 56 ZOPK zároveň platí, že kvůli specifickému předmětu tohoto řízení, etapizace záměru zpravidla nezpůsobuje jeho nezákonnost. Dosah jednotlivých dílčích částí záměru na zvláště chráněné druhy bývá na různých úsecích záměru odlišný např. z důvodu rozdílného charakteru krajiny či různého výskytu zvláště chráněných druhů. Každý takovýto úsek tedy vyžaduje zvláštní posouzení pro účely povolení výjimky.

Situací, ve které by dílčí povolení záměru mohlo představovat nezákonný postup i v řízení dle § 56 ZOPK, je například případ účelového rozdělení určitého biotopu; či účelová žádost o neproblematickou dílčí část záměru s tím, že je zřejmé, že jiná (a pro užívání ostatních částí záměru nezbytná) etapa nemůže být s ohledem na ochranu zvláště chráněných druhů povolena. Vždy je však nutné posoudit konkrétní okolnosti případu a nelze zobecňovat podmínky nezákonnosti takového postupu.

Nejvyšší správní soud rovněž potvrdil úvahu krajského soudu, že k hodnocení přípustnosti záměru jako celku dochází především v procesu územního plánování a v širším smyslu i v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (SEA a EIA). V těchto procesech je nutno trvat na přísném zákazu salámování, účelem výjimky dle § 56 ZOPK však není opakování či nahrazování těchto procesů.

Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu, Věstník MŽP ročník XXIX – červenec 2019 – částka 4

MŽP vypracovalo metodický pokyn s cílem usnadnit uživatelům genetických zdrojů v České republice praktické naplňování požadavků právních předpisů souvisejících s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání. Metodický pokyn je určen především uživatelům genetických zdrojů a obsahuje důležité informace i pro držitele sbírek genetických zdrojů.

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality, Věstník MŽP ročník XXIX – červenec 2019 – částka 4

MŽP zajistilo v souladu s § 45c odst. 3 ZOPK zpracování souhrnu doporučených opatření pro vybrané evropsky významné lokality, a to konkrétně:

České Švýcarsko, Ďáblík, Hluboké louky, Hodíškovský rybník, Lítovský mokřad, Přední kopaniny, Pstruží potok, Purkrabský rybník a Točník, Pustá seč, Rybník Moře, Rychnovský vrch, Slavická obora, Slepeč, Smědava, Spravedlnost-Chřibská, Suché kopce, Týnecké mokřiny, Týniště, Údolí Chřibské Kamenice, Úpolínová louka – Křížky, Valentová, Veselský háj, Bezručova alej (aktualizované SDO), Biskupice – kostel (aktualizované SDO), Biskupice – škola (aktualizované SDO), Bouda u Těchonína (aktualizované SDO), Černý Nadýmač, Čertova stěna-Luč (aktualizované SDO), Dářská rašeliniště, Hemže-Mýtkov, Horní Odra, Jakartovice (aktualizované SDO), Kochánovické rybníky a tůně, Lobendava –kostel (aktualizované SDO), Lžovické tůně, Maršálka, Na Špičáku (aktualizované SDO), Nechanice – Lodín (aktualizované SDO), Niva Bělé u Klokočky, Ostrov u Jedomělic, Pardubice – zámek (aktualizované SDO), Pekárka, Pohorsko, Příhrazské skály, Rašovický zlom – Chobot, Soudkova štola (aktualizované SDO), Suché skály (aktualizované SDO), Štěpánovský lom (aktualizované SDO), Štola Marie Pomocná (aktualizované SDO), Trokavecké louky, Úštěk – kostel (aktualizované SDO), Veveřský potok, Vranová Lhota (aktualizované SDO), Zubří.

Samotné souhrny doporučených opatření jsou uveřejněny na Portálu veřejné správy a stránkách ÚSOP (http://drusop.nature.cz).

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt: paula.filipova@nature.cz.