Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 1/2016 1. 4. 2016 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 12/2015,01/2016

Autor: Jitka Dvořáková

(přehled vybraných aktualit za období prosinec 2015 – leden 2016)

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech stanovuje např. ukazatele vyjadřující stav povrchové vody, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, a to i pro citlivé oblasti, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Dále upravuje náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo kanalizace a stanovuje emisní limity. Účinnost od 1. 1. 2016.

Nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko- -environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU podmínky poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů včetně náležitosti žádosti o zařazení do podopatření v rámci těchto opatření a žádosti o poskytnutí dotace včetně podmínek pro její poskytnutí. Účinnost 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 343/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů zavádí celoroční dobu lovu dospělé černé zvěře (z důvodu jejich přemnožení a množství škod, které napáchají) a prodloužení doby lovu dančat, kolouchů jelena evropského a muflončat. Účinnost od 1. 1. 2016.

Vyhláška č. 312/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb. obsahuje mimo jiné v Příloze č. 1 základní obsah národního plánu povodí. Účinnost od 1. 12. 2015.

Vyhláška č. 313/2015 Sb. kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod zpracovává příslušné předpisy EU a stanovuje způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a dále upravuje náležitosti programů pro zajišťování a hodnocení stavu povrchových vod. Účinnost od 1. 12. 2015.

Vyhláška č. 18/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňkovy hory a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Dolní Počátky, Javorka, Kubíkovy Duby, Počátky Horní, Třemošnice nad Doubravou. Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Javorka, Kubíkovy Duby, Počátky Horní, Třemošnice nad Doubravou. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 19/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Velký Vrch u Vršovic a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálním území Vršovice u Loun. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 20/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Zhejral a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Kraje Vysočina, v katastrálním území Klatovec a na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Horní Pole a Světlá pod Javořicí. Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Kraje Vysočina, v katastrálním území Klatovec. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 21/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 243/2014 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. V § 1 odst. 2 větě první vyhlášky č. 243/2014 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, se za slovo „Dlouhopolsko“ vkládají slova „a Kněžičky“. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 22/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Libereckého kraje, v katastrálních územích Machnín a Kryštofovo údolí. Účinnost od 1.2. 2016. Vyhláška č. 23/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Soos a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územích Nová Ves u Křižovatky, Vonšov, Dvorek, Nový Drahov, Povodí a Milhostov. Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územích Nová Ves u Křižovatky, Vonšov a Dvorek. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 24/2016 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Úhošť a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Úhošť, Úhošťany, Pokutice a Zásada u Kadaně. Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Úhošť, Úhošťany, Pastviny, Pokutice, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří a Zásada u Kadaně. Účinnost od 1. 2. 2016.

Vyhláška č. 25/2016 Sb., o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území zrušuje vyhlášku Ministerstva školství, věd a umění č. j. B-197.108/48-i/3, o zřízení přírodní rezervace „Hořina“, ze dne 5. listopadu 1948, vyhlášku Ministerstva školství, věd a umění č. j. H-40852/46-III/1, o zřízení přírodní rezervace „Pekárka“, ze dne 23. července 1946, výnos Ministerstva školství, věd a umění č. j. 94204/51-IV/5, o zřízení státní přírodní rezervace „Velatická slepencová stráň“, ze dne 5. června 1951, výnos Ministerstva školství, věd a umění č. j. 94.458/51-IV/5, o zřízení státní přírodní rezervace „Údolí Jizery u Semil a Bítouchova“, ze dne 2. června 1951, výnos Ministerstva kultury ČSR č. j. 7 827/75, o zřízení státní přírodní rezervace „Čerňava“, ze dne 28. září 1975, vyhlášku Správy chráněné krajinné oblasti Blanský les o zřízení přírodní rezervace „Ptačí Stěna“ ze dne 1. listopadu 1996, výnos Ministerstva kultury č. j. 12 894/73, o zřízení státní přírodní rezervace „Jaronínská bučina“, ze dne 24. října 1973, výnos Ministerstva kultury č. 7485/56 - A/VI, o zřízení státní přírodní rezervace „Kleť“, ze dne 10. května 1956, výnos Ministerstva kultury č. j. 3.024/69 - II/2, o zřízení státní přírodní rezervace „Suchá Dora“, ze dne 10. února 1969 a výnos Ministerstva kultury čj. 59 571/54 - IX., o zřízení státní přírodní reservace „Stonáč“, ze dne 17. března 1955. Účinnost od 1. 2. 2016.

Standard péče o přírodu a krajinu řady C (ÚSES a krajinotvorné prvky) – SPPK C02 003:2016 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině a SPPK C02 005 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin. Standardy komplexně a přehledně řeší výsadbu (včetně výběru stanoviště, úpravy pozemku, výběru vhodných odrůd) a péči (řez, oplocení, způsoby managementu pozemku) o ovocné dřeviny rostoucí mimo produkční sady, u kterých je kladen důraz na jejich mimoprodukční funkce v krajině. Účelem standardů je zejména zachování široké genetické rozmanitosti starých, krajových a místních odrůd ovocných dřevin, které jsou dlouhodobou součástí krajiny České republiky ve formě sadů, liniových výsadeb a solitér. Účelem standardů je též zajistit normativní rámec pro zachování ovocných dřevin pěstovaných způsobem, kdy produkce užitkových částí je v harmonickém souladu s plněním mimoprodukčních funkcí ekologických, biologických, krajinářských, historických, společenských a kulturních. Dostupné z http://standardy.nature.cz/aktuality/ zverejneni-standardu-k-ovocnym-drevinam/.

Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2015, č. j. As 49/2013 – 109 vyjádřil k charakteru správního řízení dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK), ve kterém se uděluje výjimka ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. NSS především uvedl, že toto správní řízení je s ohledem na systematiku ZOPK nezávislé na jiných řízeních o výjimkách, stanoviscích nebo souhlasech dle tohoto zákona. Dále NSS v rozsudku uvedl, že zahájení řízení o výjimce ze zákazu týkajícího se zvláště chráněného živočicha je v případě jeho výskytu obligatorní (tedy příslušný orgán ochrany přírody toto řízení zahajuje nejenom na základě žádosti, ale i z moci úřední), a dodává, že nemůže být nahrazeno ani institutem předběžné otázky dle § 57 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. K zahájení řízení o výjimce dle § 56 odst. 1 ZOPK postačuje pouhá eventualita zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha, a právě pravděpodobnost negativního účinku na tohoto živočicha a míra škodlivosti zásahu jsou hledisky, s nimiž se musí orgán ochrany přírody v řízení o výjimce ze zákazů náležitě vypořádat.

Aktuality sestavuje právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR. Kontakt: jitka.dvorakova@nature.cz