Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Nové právní předpisy

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 04/2016

autorka: Jitka Dvořáková

Zákon č. 184/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů zavádí např. významně nižší poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů, které mají uspokojovat bytovou potřebu. Za vynětí půdy pro krajské či obecní komunikace pak došlo ke zrušení poplatků úplně. U veřejně prospěšných staveb v zastavěném území v prolukách do půl hektaru díky novele není a ani do budoucna nebude zapotřebí souhlas úřadů s vynětím půdy, poplatek se tak ani nestanovuje. Přestože je novela považována za kontroverzní, pozitivní je, že dochází k rozšíření případů, kdy se odvody za trvale odňatou půdu nestanoví pro určité případy k zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny (např. pro budování tůní a mokřadů).
Účinnost od 28. 6. 2016.

Vyhláška č. 232/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě mění např. ust. § 2 odst. 5 tak, že nově budou moci být plavidla mimo vyznačená místa pro dlouhodobé stání vyvázána ke břehu nebo zakotvena v délce trvání 48 hodin. Dále se ruší ust. § 2 odst. 6. Tzn., že na povrchových vodách, které jsou vodní cestou nesledovanou, již nebude potřeba souhlas jejich správce s plutím přes jezy nebo jejich propustmi.
Účinnost od 6. 8. 2016.

Vyhláška č. 214/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb. zvyšuje paušální částku nákladů řízení o 2500  Kč, byl-li v řízení o přestupcích přibrán znalec (v případě znalce z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje se paušální částka podle o 5000 Kč). Pokud bylo k podání znaleckého posudku přibráno více znalců, může paušální částka nákladů řízení po zvýšení činit nejvýše 10000  Kč.
Účinnost od 15. července 2016.

Nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací reaguje především na změny zakotvené v novele zákona o ochraně veřejného zdraví platné od 1. 12. 2015. Nařízení vlády nyní nově stanovuje pojem „prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor do vnitřních chráněných prostor staveb“. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot Světové zdravotnické organizace, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů.
Účinnost od 30. 7. 2016.

Nařízení vlády č. 207/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. Soustava Natura 2000 v České republice tak nyní čítá celkem 1112 evropsky významných lokalit.
Účinnost od 30. 7. 2016.

Nález Ústavního soudu I. ÚS 2866/15 ze dne 14. 3. 2016 potvrdil předešlou praxi Nejvyššího správního soudu („NSS“), s výjimkou jeho vybočujícího rozsudku vedeného pod č. j. 42/2014-69, že soudní přezkum rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení o zrušení závazného stanoviska je možný až v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí, jelikož se nejedná o rozhodnutí ve smyslu § 67 s. ř. s. Takové rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska totiž dotčené osobě samo o sobě nezakládá, nemění, neruší nebo závazně neurčuje práva a povinnosti a ani se nedotýká právní sféry žalobce.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 2 As 155/2016 trvá na tom, že obchodní korporace ovládané státem, kraji či obcemi musí poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, resp. zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. Tak např. společnost ČEZ, a. s., je povinným subjektem k poskytování informací, proto se nadále nesmí poskytování informací vyhýbat. Je totiž veřejnou institucí ovládanou státem, který je jeho významný akcionář. Odepřít informace však může pouze ze zákonných důvodů, např. z důvodu ochrany obchodního tajemství. NSS tak navázal na svá předchozí rozhodnutí a dále argumentaci rozvedl.

Jitka Dvořáková