Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2017 28. 6. 2017 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 03/2017

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 03/2017

(přehled vybraných aktualit za období duben – květen 2017, judikatura za období leden 2017)

Zákon č.  123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Novela představuje zásadní změnu právní úpravy národních parků. Nově definuje národní parky, stanoví jednotlivé (již existující) parky a jejich základní a bližší ochranné podmínky, klidová území národních parků, členění území národních parků a režim zón, omezení činností v národních parcích a návštěvní řády (nově pojaté jako „informativní dokument“). Definuje povinnosti vlastníků lesů a povinnosti při výkonu práva myslivosti a rybářství ve vztahu k využívání území národních parků, limity pro nakládání se zemědělskými pozemky, právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích. Zákon zavádí zásady péče jako nový dokument pro péči o národní parky.

Novela se nedotýká pouze národních parků, ale obsahuje rovněž významné změny dalších částí zákona o ochraně přírody (např. změna postupu při projednávání záměrů na vyhlášení zvláště chráněných území, vypuštění ingerence vlády do rozhodování o povolování výjimek ze zákazů ve zvláště chráněných územích a možnost povolovat tyto výjimky formou opatření obecné povahy, zakotvení odpovědnosti každého při pohybu v přírodním prostředí, doplnění dosavadní stručné úpravy předkupního práva atd.)

Novela upravuje rovněž kompetence AOPK ČR.  Správa NP České Švýcarsko bude vykonávat státní správu i na území CHKO Labské pískovce. Dále dochází k odstranění legislativní terminologické nepřesnosti stran určení pravomoci na pozemcích důležitých pro obranu státu (§ 79 odst. 3 písm. t ZOPK; po novele § 79 odst. 3 písm. v ZOPK). AOPK ČR bude vykonávat působnost na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy; jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů AOPK ČR, což se týká se především území CHKO Brdy, která byla vyhlášena z části na území bývalého vojenského újezdu a podstatná část bývalého vojenského újezdu přešla do režimu pozemků a staveb, které tvoří součást pozemků důležitých pro obranu státu. Účinnost od 1. 6. 2017 s výjimkou § 16a (bližší ochranné podmínky Národního parku České Švýcarsko) a přílohy č. 1 (Národní park České Švýcarsko).

Vyhláška č. 105/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Bublák a niva Plesné a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Bor u Kopaniny, Doubrava u Milhostova, Hartoušov, Hněvín, Milhostov, Mlýnek, Mostek u Křižovatky a Vackovec.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 106/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Kosířské lomy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálních územích Čelechovice na Hané a Slatinky.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 107/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Malhotky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek  Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Letošov a Nevojice.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 108/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní památky Rašovické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Lestkov u Klášterce nad Ohří a Suchý Důl u Klášterce nad Ohří.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 109/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní rezervace Zlatník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálním území České Zlatníky.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 110/2017 Sb. o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velký Špičák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Rezervace se rozkládá na území Kraje Vysočina, v katastrálních územích Třešť a Loučky u Jihlavy.
Účinnost od 15. 4. 2017

Vyhláška č. 117/2017 Sb. o zrušení právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněných území, která zrušuje vyhlášku Okresního národního výboru v Prostějově ze dne 18. července 1974 o vyhlášení chráněných přírodních výtvorů „Růžičkův lom“ a „Státní lom“ u Čelechovic na Hané.
Účinnost od 15. 4. 2017

Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXVII – březen 2017 – částka 3 – Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody. Instrukce neobsahuje zásadní změny oproti metodickému pokynu z roku 2014. V návaznosti na novelu § 8 zákona č. 114/1992 Sb. s účinností k 1. 4. 2017 jsou doplněny pasáže věnované kácení u železničních drah.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2017, č. j. 6 As 131/2016. Rozhodnutím ČIŽP byla žalobci jako fyzické osobě podnikající uložena dle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb. pokuta ve výši 100.000 Kč. Žalobce se měl dopustit správního deliktu tím, že provedl ořez, jímž bylo poškozeno 11 ks listnatých stromů a došlo tak k porušení § 7 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s právním závěrem Městského soudu v Praze, který vycházel z názoru, že dokud nebude prokázáno, která fyzická osoba dřeviny pokácela, není možné učinit závěr o odpovědnosti žalobce za zničení dřevin. Nejvyšší správní soud zdůraznil skutkové odlišnosti oproti rozsudku ze dne 27. 3. 2015, č. j. 7 As 24/2014-18, z něhož vycházel městský soud, a dospěl k závěru, že v případě, že k porušení zákona došlo jednáním osoby, která provedla ořez stromů za přítomnosti, podle pokynů a v zájmu podnikající fyzické osoby, u které byl ořez stromů objednán, a které byl následně také zaplacen, odpovědnosti za správní delikt podnikající fyzické osoby nebrání, pokud nelze zjistit totožnost této jednající osoby. Nejvyšší správní soud proto vyhověl kasační stížnosti Ministerstva životního prostředí a rozsudek městského soudu zrušil.

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR,
kontakt: a.EobZ2--fps1~l7VX~xRdkj05pJ