Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 1/2017 29. 3. 2017 Kulér-Nové právní předpisy

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 01/2017

Přehled vybraných aktualit za období prosinec 2016 – leden 2017, judikatura za období září 2016 – prosinec 2016

Zákon č. 370/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje ukládat infrastrukturu do tělesa komunikací v zastavěné části obcí, a dále stanovuje pravidlo, podle něhož působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Účinnost od 14. 12. 2016.

Vyhláška č. 1/2017, o vyhlášení Národní přírodní památky Křížky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Prameny.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Vyhláška č. 2/2017, o vyhlášení Národní přírodní památky Olšina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Polná na Šumavě. Ochranné pásmo se rozkládá v tomtéž katastrálním území.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Vyhláška č. 3/2017, o vyhlášení Národní přírodní památky Velký Roudný a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Moravskoslezského kraje, v katastrálním území Roudno.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Vyhláška č. 4/2017, o vyhlášení Národní přírodní rezervace Lichnice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Dolní Počátky, Lhůty, Podhradí v Železných horách, Rudov, Starý Dvůr, Třemošnice nad Doubravou a Závratec. Ochranné pásmo se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Podhradí v Železných horách, Rudov a Starý Dvůr.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Vyhláška č. 5/2017, o vyhlášení Národní přírodní rezervace Větrušické rokle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálních územích Větrušice u Klecan a Máslovice.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Vyhláška č. 6/2017 Sb., o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území, ruší  vyhlášku Okresního národního výboru v Bruntále č. j. 457/087 o prohlášení přírodního výtvoru Velký Roudný za chráněný ze dne 26. dubna 1966; vyhlášku Okresního národního výboru v Chebu o vyhlášení návrší „Křížky“ za chráněné naleziště ze dne 22. prosince 1962; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 13 363/68, o zřízení státní přírodní rezervace „Větrušické rokle“ ze dne 20. ledna 1969; výnos Ministerstva kultury č. 65 968/54 – IX o zřízení státní přírodní rezervace Lichnice ze dne 26. července 1955; výnos Ministerstva kultury č. 54 131/54, o zřízení státní přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna ze dne 14. března 1955; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 14 505/89 – SOP, o zřízení státních přírodních rezervací „Borová lada“, „Pramen Vltavy“ a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací „Milešický prales“, „Modravské slatě“, „Obří zámek“, „Stožec“, „Stožecká skála“, „Tetřevská slať“, „Velká niva“, „Vltavský luh“ a „Zátoňská hora“ v Chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 21. prosince 1989; vyhlášku Ministerstva školství, věd a umění č. 85/1950 Ú.l., o obnovení a rozšíření přírodní reservace „Trojmezná hora“, ze dne 9. ledna 1950, zveřejněná v částce 11/1950; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 18 585/73, o novém vymezení státní přírodní rezervace Jezerní slať ze dne 29. prosince 1973; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 9 431/87-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace „Povydří“ ze dne 17. června 1987; vyhlášku Okresního národního výboru v Lounech, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor „Velký vrch“ u Vršovic k ochraně teplomilných hub mediteránního typu ze dne 14. září 1989; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 18.078/72 o zřízení státní přírodní rezervace „Karlovské bučiny“ ze dne 29. prosince 1972; výnos Ministerstva kultury ČSR č. 7 123/74 o zřízení státní přírodní rezervace „Úhošť“ ze dne 17. července 1974; vyhlášku Okresního národního výboru v Jihlavě č. j. 1227/82 o vyhlášení chráněného přírodního výtvoru „Zhejral“ ze dne 8. července 1982; vyhlášku Okresního národního výboru v Prachaticích o chráněných přírodních výtvorech v okrese Prachatice: Spálený luh, Kotlina Valné, Splavské rašeliniště, Jezerní luh, Žďárecká slať, Malá niva, Houska, Borová Lada, Jilmová skála, Jelení vrch, Pod Šindlovem, Pod Popelní horou, Opolenec a jejich ochranných pásmech ze dne 20. září 1985.
Účinnost od 15. 1. 2017.

Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXVII – leden 2017 – částka 1 – Společný metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny, odboru legislativního a odboru finančních a dobrovolných nástrojů k aplikaci ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 a ustanovení bodu 2 části D přílohy zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb. a zákona č. 184/2016 Sb. Účelem je zejména sjednocení postupu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při aplikaci ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, tj. v případech, kdy záměr umístění veřejně prospěšné stavby na zemědělské půdě nepodléhá projednání z pohledu ochrany zemědělského půdního fondu a není třeba souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2016, č. j. 5 As 194/2014-36, ve kterém soud uvedl, že zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Prvním typem je návrh na soudní přezkum, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014 –
41, v němž se rozšířený senát zabýval otázkou, zda na zákonné doručení písemnosti fikcí podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, má vliv následné vhození doručované písemnosti do domovní schránky adresáta či na jiné vhodné místo ve smyslu § 23 odst. 4 správního řádu. Dospěl k závěru, že zákonné požadavky pro vznik fikce doručení jsou splněny i v případě, že z některého důvodu k následnému vložení doručované písemnosti do schránky adresáta nedošlo. Podmínkou ústavnosti institutu doručení fikcí je rovněž prostředek zajišťující proporcionalitu zásahu do práv účastníků řízení prostřednictvím zohlednění situací, kdy si adresát uloženou zásilku bez svého zavinění nemohl vyzvednout z objektivních důvodů. Takovým prostředkem je možnost požádat o určení neplatnosti doručení dle § 24 odst. 2 správního řádu.


Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt: tereza.domcikova@nature.cz