Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2016 — 30. 5. 2016 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
V součtu více než čtvrt tisíciletí společně prožili tři loňští devadesátníci, které spojuje vztah k přírodě a její ochraně. Dva z nich, Vojena Ložka a Otakara Leiského, jsme si připomněli i na stránkách našeho časopisu (č. 3/VI a č. 6/IX), třetí Jaromír Strejček dlouhá léta řídil pražskou státní ochranu přírody. Jejich setkání se uskutečnilo na pozvání ředitele Františka Pelce dne 1. března 2016 při příležitosti zasedání redakční rady sborníků Bohemia centralis a Natura Pragensis v sídle AOPK ČR v Praze na Chodově. V posledním čísle 33 Bohemia centralis vyšly kompletní bibliografie dvou oslavenců (V. Ložek, J. Strejček) a vedení AOPK ČR chtělo tímto setkáním složit hold všem třem osobnostem.
V průběhu setkání se všichni tři pánové zapojili do čilé diskuse k aktuálním otázkám současné ochrany přírody i k celkové situaci ve společnosti a také zavzpomínali na svoje počátky nebo některé významné či zajímavé situace z profesního života, ať už v dobrovolné nebo státní ochraně přírody.
Vojen Ložek a Otakar Leiský společně navštěvovali gymnázium a již v tom čase kolem roku 1940, tedy před více než 75 lety, poznávali českou přírodu při trempování. Tato průprava a zkušenost se jim hodila i později při zkoumání naší přírody. V. Ložek vzpomněl svoje začátky v 50. letech minulého století v tehdejším Ústředním ústavu geologickém, kdy dostal mnohaletý úkol zpracovat mapy přirozených hnojiv a minerální síly půd na celém území bývalého Československa. Byla to jedinečná příležitost k poznání rozmanité krajiny v Čechách, na Moravě i na Slovensku a nasbírané vzorky a zkušenosti využíval potom dlouhá léta. Podle něho dnes takové poznání přírody chybí především studentům, kteří často nerozeznají ani druhy obilí. O. Leiský pracoval od počátku 50. let v nově vzniklém Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody (SÚPPPOP – předchůdce dnešní AOPK ČR a bývalého ČÚOP), ale připomněl zejména velké úsilí a práci dobrovolníků TISu (Svazu pro ochranu přírody a krajiny), kterého byl spoluzakladatelem, tajemníkem a organizátorem. V souvislosti s letošním 25. výročím NP Šumava popsal ohromné úsilí skupiny „Přírodovědný průzkum Šumavy“ v čele s Ladislavem Vodákem mapující hodnoty Šumavy jako podklad pro vyhlášení národního parku již koncem 50. let. V roce 1963 pak byla vyhlášena „pouze“ CHKO. Jaromír Strejček přiblížil specifika ochrany přírody v metropoli a popsal svoje bohaté zkušenosti z přípravy a vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území a vyjednávání s nadřízenými úředníky tehdejšího národního výboru hlavního města v době reálného socialismu. Často to byly absurdní situace, ale odbornými argumenty podložené návrhy nakonec vedly k vyhlášení mnoha přírodních rezervací a památek. S velkým zájmem sleduje i dnešní snažení státní i dobrovolné ochrany přírody.
Všichni přítomní se shodli v obdivu k až záviděníhodné fyzické i duševní kondici a trvající činorodosti všech tří zasloužilých pracovníků ochrany přírody.