Kulér-Medailonky

V sobotu 15. srpna 2020 nás zastihla smutná zpráva, že nás navždy opustil Vojen Ložek, nestor české i mezinárodní ochrany přírody. Vzpomínce na tuto mimořádnou osobnost se budeme podrobně věnovat v příštím čísle časopisu.

Alan, tak jsme mu po česku říkali. Objevil se ve Znojmě krátce po Velkém Sametu. Pro mou generaci byl zjevením, v tom dobrém. Byli jsme po celá desetiletí z donucení zvyklí dívat se na dráty železné opony z té špatné strany. A najednou se tu objevil někdo z té strany druhé. Ze svobodného světa přišel k nám, hledajíc práci a uplatnění. Tak, jak to dělají mladí po staletí – šel prostě „do světa“. A náhoda tomu chtěla, že se objevil ve Znojmě. Pro mne byl vždy, aniž by to věděl, tím poslem demokracie, Evropanem, který se choval přirozeně, věren zásadám, které mu vštípili rodiče a školy ve staré dobré Anglii. 

Skutečně! Ve zkratce: značka kvality české i světové ochrany přírody. Polyhistor s úžasnou sloní, eventuálně delfíní pamětí, workoholik a kvalitní psavec. Přitom vždy usměvavý, velmi příjemný a ochotný kolega, vzdor načaté šedesátce stále mezi přáteli s veselou klukovskou náturou.

Ve čtvrtek 12. března 2020 nás ve věku 72 let po těžké nemoci opustil náš kamarád a kolega Karel Kavalec. Smyslem pro pomoc, laskavým slovem a svým osobitým humorem byl Karel výjimečnou osobností, výborným parťákem a skvělým člověkem. Vždy s úsměvem na tváři. A jak si dobře pamatuji, životní nadhled mu nechyběl ani v době nemoci. Zpráva o Karlově úmrtí nás všechny silně zasáhla.  

Dne 31. března se uzavřela téměř 95 let trvající životní dráha Otakara Leiského ― zoologa, profesionálního ochránce přírody a zakladatele první dobrovolné ochranářské organizace, Sboru ochrany přírody při Společnosti Národního muzea, později TISu ― Svazu pro ochranu přírody a krajiny. Ota se zásadním způsobem podílel i na záchraně a uchování genofondu huculských koní. Jeho heslo „Poznej a chraň“ už mezi ochranáři zdomácnělo a dostalo se do povědomí široké veřejnosti. Zemřel v předvečer Dne ptactva, o který se tak významnou měrou u nás zasloužil.

Již za svého života se stal legendou. Je příkladem mezioborového svorníku – po mnoho desetiletí se mu daří úspěšně hledat shodu a spolupráci mezi ochranou přírody a lesnictvím. V České republice existuje málo osobností, které široce respektuje jak lesnická, tak ochranářská veřejnost. Vedle Igora Míchala, Josefa Fanty a jen několika dalších je to právě Petr Moucha.

V listopadu 2019 oslavil životní jubileum jeskyňář a ochránce přírody RNDr. Bohumil Kučera. Bohumil, mezi kamarády a kolegy známý jako „Bóďa“, se narodil 15. října 1939 v Praze. Již od mládí se stala jeho vášní speleologie, které se nepřestal věnovat celý život v profesionálním životě i ve volném čase. Druhým posláním, které si zvolil, je ochrana přírody.  A právě časopis Ochrana přírody patří mezi jeho nejdůležitější počiny v tomto oboru. Rádi proto přinášíme medailonek této významné osobnosti české ochrany přírody.

Dne 15. listopadu 1939, ve smutném válečném roce, se narodil pozdější doktor přírodních věd, velevýznamný speleolog a dlouholetý odborný pracovník státní ochrany přírody.

Ukázkový případ, kterak se lze s pozitivním a nekonfliktním přístupem k životu, práci a kolegům dožít šesté dekády života s tmavým vousem, zachovat si mladistvého ducha a přesvědčit tělo, že pro něj nejsou žádné sportovní a společenské aktivity zásadním problémem…

Když mě Jirka na počátku milénia přijímal jako nováčka na Pálavu, netušil jsem, že mu jednou budu prostřednictvím našeho oborového časopisu gratulovat k šedesátým narozeninám. Nicméně čas letí a 31. srpna je čas popřát vše nejlepší.