Tvrdé luhy nížinných řek

Tvrdé luhy nížinných řekjsou vázány na říční úvaly a nížinné pánve v teplé a relativně suché klimatické oblasti, na nivních nebo glejových půdách. Půdy jsou těžší, jílovitohlinité až jílovité, bohaté živinami a pravidelně nebo občas zaplavované. Úroveň hladiny podzemní vody v průběhu roku kolísá v rozsahu i více než dvou metrů. V Libickém luhu jsou tvrdé luhy zastoupeny především jilmovými doubravami. Jedná se o třípatrové porosty s dominantním dubem letním nebo jasanem ztepilým. Podíl jilmů, charakteristických dřevin tvrdého luhu, v poslední době poklesl v důsledku grafiózy. Návštěvníka lužní lesy zaujmou především v jarním aspektu kvetoucími koberci jarních geofytů. Jilmové doubravy jsou typickým společenstvem českého termofytika, především Středolabské, Východolabské a Dolnooharské tabule. Na Moravě je výskyt soustředěn na Hornomoravský úval, nejnižší polohy Bečevské nivy, severní polovinu Dyjskosvrateckého úvalu a Ostravskou pánev.

Jilmové doubravy patří v současnosti k silně ohroženým společenstvům. Kromě toho mají zachovalé porosty významnou funkci břehoochrannou a půdoochrannou a pozitivní vliv na mezoklima území. Podmínkou jejich další existence je udržení přirozeného vodního režimu s občasnými záplavami.

Text Irena Formanová