Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2012 — 27. 2. 2013 — Fotografie z obálky — Tištěná verze článku v pdf
Pozvánka na výlet
Národní přírodní rezervace Bořeň
K vděčným a také častým cílům návštěvníků Českého středohoří patřím právem vrch Bořeň, který je výraznou krajinnou dominantou průmyslového a paradoxně také lázeňského města Bílina. Výhodou tohoto atraktivního výletního místa je snadný přístup. Pěší turista se na Bořeň dostane po značené cestě od železniční zastávky Bílina–Kyselka. Další možností je příjezd motorovým vozidlem k bořeňské turistické chatě asfaltovou lesní cestou od silnice I. třídy Most–Teplice.
Již před více než třemi sty lety sem putovali významní cestovatelé a učenci, aby žasli nad výjimečností tohoto místa a sdělovali svým současníkům silné zážitky. V 17. století tak například svůj obdiv k Bořni vyjádřil Buhuslav Albín, v roce 1791 na jeho vrchol vystoupil slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt a později třeba i básník J. W. Goethe, který si České středohoří zvláště zamiloval. A stejně tak mnoho zajímavého nebo nového tu najde každý návštěvník na počátku 21. století. Již samotný geomorfologický charakter fonolitové kupy je velmi přitažlivý, takže tato izolovaná hora, vystupující téměř 350 metrů nad údolí řeky Bílina, která sleduje trasu staročtvrtohorní Praohře, stále láká k náročnému výstupu. Původně podpovrchové těleso třetihorního stáří se složitou vnitřní stavbou vzniklo utuhnutím magmatu, které podél hlubinných zlomů vystoupilo do svrchních pater tehdejší zemské kůry, prorazilo starý rulový komplex krušnohorského krystalinika a bylo vmístěno do souvrství měkkých druhohorních usazenin. Poté rychle následovala říční eroze postupně odkrývající vulkanickou kupu, doprovázená mrazovým zvětráváním. Výsledkem je vznik dnešního skalnatého vrchu s neopakovatelnou siluetou a mnoha štíhlými věžemi, průrvami, puklinovými jeskyněmi a pro Středohoří tolik typickými sutěmi.
Charakteristická silueta Bořně s jižně exponovanými svahy a skalami
Výletník však nemusí být zkušeným horolezcem zlákaným divokými skalními stěnami. Na vrchol ve výšce 539 metrů lze vystoupit po upravené turistické cestě, která je z velké části shodná s trasou přírodovědné naučné stezky umožňující nahlédnout kromě jiného do tajů živé přírody národní přírodní rezervace Bořeň. Rezervace byla vyhlášena v roce 1977 s cílem chránit druhově bohatá přirozená společenstva skal, sutí, stepních stanovišť a také teplomilných listnatých lesů nebo xerofilních křovin s různorodou skladbou, odrážející proměnlivé a místy značně extrémní stanovištní podmínky. Výměra chráněného území zahrnujícího vlastní skalnatý masiv je přibližně 23 ha. V současné době probíhá projednání návrhu přehlášení na plochu zhruba trojnásobnou s cílem ztotožnit NPR s územím stejnojmenné evropsky významné lokality vzniklé nařízením vlády České republiky v roce 2005. Ta ve srovnání se stávající rezervací zahrnuje větší část komplexu teplomilných doubrav na úpatí vrchu a také některé významné plochy s výskytem kvalitních stepních porostů v jeho těsném sousedství.
Erbovní květinou Bořně je hvězdice alpská.
Foto Roman Hamerský
Zejména v jarním období může návštěvník obdivovat řadu ohrožených druhů rostlin. V prvé řadě je to pro Bořeň erbovní druh hvězdnice alpská, dále můžeme spatřit hvozdík sivý, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, tařici skalní, koniklec luční český, diviznu brunátnou nebo lilii zlatohlavou. Díky bohatosti místní květeny byla ve 30. letech 20. století v blízkosti turistické chaty vybudována botanická zahrada s charakterem alpina. Neméně pozoruhodný je tu svět bezobratlých, kde jsou mimo jiné zaznamenáni např. vzácní střevlíci jako Leistus montanus kultianus, pavouci druhu stepník rudý a běžně se vyskytující motýli otakárek fenyklový nebo ovocný. Byli zde sledováni ptáci více než 90 druhů včetně výra velkého, zedníčka skalního, krutihlava obecného a dudka chocholatého. Odměnou každému, kdo vystoupí až na samotný vrchol Bořně, je pak nádherný výhled západním směrem na krajinu Teplicka a Mostecka, kde uvidí další izolované znělcové vrchy Zlatník, Želenický vrch nebo Hněvín a Špičák se zalesněnými hřebeny Krušných hor v pozadí. Na opačné straně je možné obdivovat panorama centrální části Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou (836 m n. m.).
Vlastislav Vlačiha