Bezlesé enklávy s výskytem mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin v národní přírodní rezervaci Bukačka jsou tvořeny pestrou mozaikou vlhkomilných společenstev pcháčových luk (svaz Calthion), nevápnitých mechových slatinišť (svaz Caricion fuscae), fragmentů otevřených vrchovišť (svaz Sphagnion medii) a v neposlední řadě na sušších místech se nachází podhorské a horské smilkové trávníky (svaz Violion caninae). Luční enkláva se po vyhlášení rezervace v roce 1954 přestala kosit. V rámci zamezení zarůstání luk byl v letech 1975 a 1977 odstraněn nálet smrku, vykosen porost maliníku a dalších pasekových druhů rostlin. Pravidelné kosení bylo obnoveno na konci 70. let; úspěšně zamezuje uchycení dřevin, udržuje dobrý stav lučních společenstev, a tím zachování populací ohrožených druhů rostlin.