Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Fotografie z obálky

Ochrana přírody 6/2013 28. 2. 2014 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Boubínský prales

Za druhou nejstarší pralesovitou rezervací v Čechách

Autor: Pavel Hubený

Boubínský prales

Když lesmistr Josef John nastoupil v první polovině 19. století do revíru Zátoň (Sattawa), ležícího na Šumavě v jihozápadních Čechách, byl fascinován dosud zachovalými rozlohami šumavských pralesů.

Jen na Zátoni rostly na ploše 1 500 ha. Prales tehdy tvořily převážně smrky a jedle s minimální příměsí buků. Stáří nejstarších smrků dosahovalo až 580 let. Kontinuita původního lesa je zachována od roku 1858, kdy byla rezervace založena. I dnes zde najdete stromy staré až 600 let. Mezi rozptýlenými jedlemi a buky kraluje smrk.

Ještě za Johnova života, v říjnu 1870, postihla revír Zátoň silná vichřice, která vyvrátila i část původního pralesa. A rezervace málem vzala za své. Při odstraňování polomů a stromů následně napadených lýkožroutem smrkovým byla téměř vytěžena a jen 47 ha na pravém břehu Kaplického potoka bylo ponecháno jako nedotčený fragment. Snahy o záchranu zbytků pralesa přišly až v polovině 20. století: původní nedotčený fragment byl v roce 1958 znovu vyhlášen jako jádrová zóna a bylo k němu přidáno rozlehlé ochranné pásmo (666 ha). V něm měly být přednostně uchráněny zbytky pralesovitých porostů před těžbou. V roce 1992 bylo ochranné pásmo vyhlášeno národní přírodní rezervací, od roku 2006 přibylo k jádrové zóně dalších cca 50 ha lesů, mezi nimi i část horské smrčiny na severovýchodním svahu Boubína, kde nejstarší stromy dosahují věku kolem 300 let.

Kolem někdejšího Johnova pralesa vede dnes naučná stezka Boubínský prales s výchozím bodem u Boubínského jezírka. K pralesu se dostanete po zelené turistické značce ze železniční stanice Zátoň nebo z parkoviště v Kaplici pod Boubínem. Po cestě můžete navštívit informační středisko Idina Pila. Smrkový pralesovitý zbytek se nachází nedaleko Severní boubínské cesty při stoupání od rozcestí Na křížkách a dále na Boubín. Rozhledna na vrcholu vám nabídne velkolepý pohled z nejvyššího místa na české Šumavě (je o 3 metry vyšší než Plechý s nadm. výškou 1 378 m) jak na horstvo Šumavy, tak na jihočeské podhůří, Blanský les a za dobré viditelnosti i na pásmo Alp.

Text a fotografie Pavel Hubený

Základní údaje o trase

Trasa je určena pro pěší výlet. Vede po zpevněných cestách i po křivolakých pěšinách lesem s kluzkými balvany a napadanými stromy. Je dlouhá 8,7 km, je však nezbytné počítat se sestupem, který je nejkratší do nejvýše položené železniční stanice v Čechách – Kubovy Huti (995 m n. m.), tedy minimálně s dalšími 4 kilometry.

Boubínský prales je největší nedotčenou plochou původního lesa ve střední Evropě.

1.Kaplice, parkoviště a tábořiště 2.Idina Pila, informační středisko 3.Boubínské jezírko 4.Lukenská cesta, průchod pralesem 5.Zámeček 6.vrchol Boubína, rozhledna