V pestré krajině České republiky lze najít desítky nepravidelně roztroušených krasových oblastí. Některá karbonátová tělesa byla téměř po celé období své existence obnažena na povrchu a nepřetržitě podléhala krasovým procesům. Jiná prodělala mnohem složitější geologický vývoj. To je případ několika izolovaných krasových oblastí Západních Sudet, které tu tvoří nevelké čočky a ostrůvky. V krasu povodí řeky Kamenice a na Železnobrodsku se nacházejí jediné veřejnosti zpřístupněné jeskyně v severních Čechách, Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou národní přírodní památkou. Podzemní systém ukrývá nejen největší jezero se statickou hladinou v České republice, ale zároveň je naší nejdelší jeskyní, která se v dolomitech vytvořila.

Už celých pět let slouží jeskyně Výpustek nedaleko Křtin v Moravském krasu veřejným prohlídkám. Návštěvníci mají možnost procházet podzemní vojenský kryt, který byl ještě v nedávné době tajným objektem, seznamují se pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie. Z příspěvků Ministerstva životního prostředí ČR byla trasa podzemními prostorami upravena a osvětlena. Tím však pozitivní změny dříve značně poznamenané jeskyně neskončily. Každým rokem dochází k budování nových prvků přímo na prohlídkové trase nebo naopak k odstraňování neestetických a nežádoucích deponií, které se ve Výpustku v minulém století nahromadily. Z jeskyně se postupně stává podzemní přírodní muzeum historie a paleontologie.

V roce 2011 se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo vypátrat místo uložení velmi významného historického dokumentu, který byl více než sto let považován za ztracený či zničený. Jedná se o vůbec první mapu jeskynního systému Výpustek z roku 1807, kterou na příkaz majitelů pozemků Lichtenštejnů nakreslil dvorní inženýr Antonín Lola.

Devět výzkumných cest pracovníků Správy jeskyní ČR v letech 2004-2007 do Černé Hory, zaměřených speleologicky a biospeleologicky, přineslo řadu nových poznatků včetně pozoruhodných zoologických nálezů.

Píše se rok 1909. Profesor Karel Absolon zakládá sekci pro výzkum jeskyň při brněnském Klubu přírodovědném. Dne 26. září pronikají její členové poprvé v dějinách do prostor Punkevních jeskyní a 10. října téhož roku se jim daří objevit nové rozsáhlé partie Kateřinské jeskyně. V krátkém časovém úseku byly učiněny speleologické objevy, jejichž význam i po stu letech oceňují návštěvníci z celého světa.