Mělké, teplé a čisté moře s korálovými útesy. Tento pohled se otevírá turistům pod hladinou Rudého moře v Egyptě. I takto si lze představit oblast dnešního Moravského krasu před 360 miliony lety. V devonském moři jižně od rovníku se utvářely jeho základy. Desítky milionů let klesaly na dno schránky mořských živočichů, aby se za dlouhé období přetvořily ve vápence, které známe dnes.

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

Pravidelnou součástí práce Správy CHKO Moravský jsou akce pro veřejnost. U informované veřejnosti lépe najdeme partnery a spolupracovníky a v neposlední řadě alespoň část z nich pochopí a přijme některá regulační opatření a omezení, která správa CHKO přijímá.

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis) jsou nejpočetnějšími druhy Moravského krasu. V kolonii vrápenců ve Sloupsko-šošůvských jeskyních byla při zimování v sezoně 2008/2009 a 2009/2010 zastižena i mladá samice – albín. 

Propast Macocha na zadní straně obálky,hluboká 138,7 m, je nejznámějším symbolem Moravského krasu. Na jejím dně se v 11 m hlubokém Horním jezírku poprvé na denním světle objevuje říčka Punkva. Ta vzniká na dosud neznámém místě v Amatérské jeskyni soutokem Bílé vody a Sloupského potoka.