nemohli jste nezaznamenat (a pokud jste si opravdu nevšimli, jste šťastlivci), že Českou republiku i většinu ostatních zemí Evropské unie doprovázejí v posledních letech hospodářské potíže. A k nim se přidává nejistota, jak bude dál vypadat společný evropský prostor. Obojí má samozřejmě vliv i na ochranu přírody. Poctivě řečeno, ochrana přírody prochází stejně jako mnohé další veřejné služby nejednoduchým obdobím, troufám si tvrdit, že nejsložitějším po sametové revoluci. Všichni šetří, kde se dá, a jinak tomu není ani v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Za poslední rok jsme propustili zhruba stovku zaměstnanců a vážně se zabýváme tím, že budeme muset některé agendy ještě zredukovat či zjednodušit. Samozřejmě tak, aby nebyla bezprostředně ohrožena péče o to nejcennější, co v naší krajině doposud máme. Státní rozpočet a ekonomický výhled na příští roky opravdu nejsou žádným důvodem k optimismu. Ochrana přírody je prostě integrální součástí okolní reality a nežije a nemůže žít ve vzduchoprázdnu. Nerad bych, aby tento úvodník vyzněl příliš bolestínsky, jako zástupce vydavatele tohoto časopisu však považuji na prahu nového roku za férové vysvětlit, v jakých mantinelech se pohybujeme.

Pro ochranu přírodního prostředí, ekologické stability krajiny a uchování biodiverzity je obecně důležité vytvářet chráněná území jakékoliv kategorie a velikosti. Protože některé fenomény, druhy a procesy se prostě nedají na malých ploškách dlouhodobě uchránit, hrají obzvláště významnou roli tzv. velkoplošná chráněná území, v České republice chráněné krajinné oblasti a národní parky.

„Jedna bitva o podobu zákona končí a diskuse o ochraně divočiny v Evropě pokračuje.“

Vážení čtenáři,

prezident republiky nedávno podepsal novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Další část dílčí úpravy této právě schválené novely putovala ještě do Senátu. Zdá se, že končí skoro tříletá bitva o úpravu zákona o ochraně přírody a krajiny. Možná vás bude zajímat, co se v rámci této přípravy dělo.

Lesy jsou i přes mnohasetleté ovlivňování člověkem nejzachovalejší složkou přírody a krajiny, i proto je na ně zaměřena značná pozornost ochrany přírody. Tím, že pokrývají třetinu celého území České republiky, tvoří přirozený ekologický potenciál krajiny.