Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Aktuality

Ochrana přírody 6/2014 1. 5. 2015 Aktuality Tištěná verze článku v pdf

Václav Petříček jubilující

Autor: František Pojer

Bylo 1. srpna 1969 a Václav Petříček (dále jen „Vašek“) nastupoval do svého prvního zaměstnání ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Jistě tehdy netušil, že ve stejné organizaci oslaví i 70. narozeniny.

Zmíněná celostátní instituce státní ochrany přírody prošla za oněch 45 let zcela zásadním změnami a proměnami, ale Vašek byl vždy u toho a její směřování z pozice různých vedoucích funkcí také ovlivňoval. Ze začínajícího botanika a ochranáře se stal hybatelem a postupně nestorem státní ochrany přírody. Na počátku byla spíše druhová ochrana a péče o chráněná území, ale po zesílení zájmu o problematiku krajiny směřoval sebe i celý obor k teorii a praxi územních systémů ekologické stability a zvyšování rovnováhy v krajině. Samozřejmě „u toho“ nebyl sám, ale díky přátelství a spolupráci s dalšími významnými osobnostmi, jmenujme alespoň Ivana Dejmala a Igora Míchala, se tato problematika zcela nově a progresivně dostala začátkem 90. let minulého století do zákona o ochraně přírody a krajiny (právě termíny „územní systém ekologické stability“ a „významný krajinný prvek“ se i díky Vaškovi dostaly do zákona), který platí dodnes.

Za průkopnickou a novátorskou lze jistě označit dvoudílnou příručku Péče o chráněná území, která kvůli precizování a doplňování oběma hlavními autory (V. Petříček a I. Míchal) sice vznikala dlouho, ale výsledek stojí za to a dokládá, že aktivní management chráněných území není u nás jen záležitostí posledních několika let. Úctyhodnou a rozsáhlou publikační činnost zde připomínám jen pro pořádek – úplnou bibliografii jubilanta můžete shlédnout na webové stránce časopisu jako přílohu k tomuto článku. Tamtéž najdete i článek Dany Turoňové „Václav Petříček po šedesátce“ z roku 2005 s mnohem podrobnějším popisem životní dráhy jmenovaného.

Vašek nebyl ponořen jen do odborných témat, ale již dávno pochopil, že nedílnou součástí práce ochranáře musí být i osvěta a environmentální výchova. V 70. letech vzniklo hnutí Brontosaurus. Hlavní platformou ke sdílení zkušeností byl tehdejší velmi populární časopis Mladý svět a jeho redaktor Josef Velek, který dal příležitost na stránkách týdeníku propagovat cíle ochrany přírody. K tomu po dlouhých dvacet let přispíval také Vašek a jeho studijní tábor mládeže na romantické zřícenině hradu Zvířetice. Přednášky mnoha osobností a praktické exkurze v okolí na rodném Mladoboleslavsku inspirovaly k následování mnoho nadšeneckých skupin po celém Československu. I zde se, podobně jako v profesionálním životě, prosazovala Vaškova kamarádská a družná povaha, schopnost strhnout lidi k následování a zapálení pro dobrou věc. Manažersky bychom řekli, že už tehdy byl mentorem a přirozeným lídrem – to se postupně projevovalo také při výuce oboru na Přírodovědecké fakultě UK, vedení diplomových prací a také při předávávání zkušeností mladším spolupracovníkům. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že Vašek nezůstal jen u přírodních témat, ale jako věřící člověk má blízko k historii i aktuálním tématům rezonujícím ve společnosti. Hned po roce 1989 se také aktivně zapojil do politického dění a posléze jej důvěra spoluobčanů v rodných Kosmonosech přivedla až do křesla starosty města. Je také sběratelem, má doma menší soukromé muzeum. Nejcennější a nejvýznamnější dochované předměty a artefakty jsou díky jeho nezištnosti dokonce součástí městského muzea, jehož je zakladatelem.

Když se uvolnila možnost cestovat, plně mohl rozvinout i zájem o cestování a poznávání cizokrajných zemí. Společně s přáteli či spolupracovníky naplánoval mnohé cesty, navštívil země Předního Východu, včetně Izraele, a také Etiopii. Hledal zde místa a dávné události popisované v Bibli, které s velkým zaujetím předává posluchačům na přednáškách na téma „biblická geografie“. Na závěr bych rád ještě připomněl, že Vašek je a vždy byl velmi společenským člověkem, často bývá středem pozornosti. Jeho neúnavné taneční kreace, řečnické umění a zpěv oslnily mnohé. V souladu s tím je i jeho nebývalá tělesná a duševní svěžest, kterou ostatně dokládají aktuálně šestiletá dvojčata, která s manželkou vychovává. Jejich vtipné a zábavné „hlášky“, často na účet jubilanta, nám občas Vašek tlumočí a je věru čemu se smát.

Milý Vašku, děkuji Ti za vše, co jsi pro ochranu české přírody a krajiny dosud vykonal a přeji Ti jménem svým, všech kamarádů a známých i celé naší organizace pevné zdraví, věčné mládí a vše nejlepší do dalších let.

 

František Pojer