Světový kongres ochrany přírody zblízka i na dálku
Nejvýznamnější mezinárodní nevládní ochranářská organizace Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), sdružující i státy a jejich příslušné instituce a mezivládní organizace, pořádá od roku 1996 ve čtyřletých intervalech světové kongresy ochrany přírody (viz Ochrana přírody, 64, 1, 29–31, 2009; 68, 3, 29–30, 2013 a 71, 5, 36–39, 2016). Navazuje tak na úspěšnou tradici generálních shromáždění organizovaných v období 1950–1994.
Ochrana přírody 6/2021 — 18. 12. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Finanční dopady invazních nepůvodních druhů:
Money speaks sense in a language all nations understand.
Aphra Behnová: The Rover (1681)
„Příroda nerespektuje hranice,“ tvrdí jeden z nejčastěji uváděných argumentů na podporu mezinárodní spolupráce při péči o přírodní a krajinné dědictví. Uvedená zákonitost ale platí i v případě nepůvodních organismů, které se při svém šíření chovají invazně.
Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny
Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.
Karel Čapek: Prosba o milost (1928)
Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji.
Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Moderní encyklopedie půdní biodiverzity
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Ladislav Miko a jeho tah na branku
„Budeš bydlet s někým z Košic,“ řekli mi na recepci jednoho z bloků strahovských kolejí, kam jsem ještě před zahájením prvního semestru dorazil na brigádu, konkrétně kopat na staveništi komořanského sídliště jámy na kolektory.Po těle mi přeběhly zimomravky. Chlapci a muži z východu Československa se rozhodně netěšili pověsti uhlazených empatických stoických gentlemanů a tento věhlas dorazil i k nám do města perníku. O to příjemnější překvapení nastalo, když se v době, kdy studentské panelové dómy u největšího stadionu světa zaplavila červencová tma, na pokoji zjevil štíhlý obrýlený chalan. „Byl jsem v zoo, dokud nezavřeli,“ vysvětloval. S Ladislavem Mikem jsme nakonec sdíleli kolejní pokoj až do promoce.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Analýza genomu potvrdila čtyři druhy žiraf
Žirafy byly dlouhou dobu považovány za jediný druh, vytvářející v ohromném areálu rozšíření devět všeobecně uznávaných poddruhů, přičemž vědci popsali celkem 26 subspecií (Shorrocks 2016). Přispěla k tomu zejména skutečnost, že taxonomové podrobně zkoumali uvedeného ikonického afrického savce jen v omezené míře a že v lidské péči docházelo ke křížení poddruhů, ačkoliv zpráv o výskytu obdobných hybridů ve volné přírodě bylo uveřejněno jen překvapivě málo.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Učená společnost České republiky o biologické rozmanitosti
Učená společnost České republiky, sdružující významné badatele z nejrůznějších oborů činné na území ČR, představuje obdobu věhlasných vědeckých společností, působících zejména v západní Evropě i několik století, jako je proslulá britská Královská společnost nebo francouzská Akademie věd. U jejího zrodu v roce 1994 stál mj. vynikající makromolekulární chemik, vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. V současnosti má Učená společnost ČR 96 řádných, 49 zahraničních a 18 emeritních členů, kteří pracují ve čtyřech sekcích, mj. v sekci biologicko-medicínských věd, které předsedá známý kardiochirurg Jan Pirk.
Právě Učená společnost ČR uspořádala 27. dubna 2021 online diskusi nazvanou Krize biodiverzity. Role přednášejících se ujali špičkoví odborníci, navíc nadaní schopností srozumitelně a poutavě přiblížit i nezřídka poměrně složité zákonitosti, související se zmiňovanou problematikou.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Mořská biologická rozmanitost potřebuje nejen chráněná území
Dobře známá skutečnost, že moře zabírají 70,8 % zemského povrchu, často vyvolává pochopitelnou představu, že světový oceán, největší souvislý ekosystém na světě (při průměrné hloubce téměř 4 kilometry vytváří 95 % oživeného prostoru naší planety, UN 2021), zůstává i nadále prostředím jen minimálně, pokud vůbec, pozměněným lidskou činností. Již ale delší dobu víme, že uvedené tvrzení bohužel neplatí.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Čtivý pohled z okna ředitelny.
Čtivý pohled z okna ředitelny.
Supi v hotelu Continental a další zápisky ředitele zoo
Bobek M.
Euromedia Group Praha 2020. 288 str. ISBN 978-80-242-6944-3. Cena 299 Kč
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
(Nejméně) třicetiletá válka Jana Marka
„Vaši práci vám nezávidím.“
Těmito upřímnými slovy komentoval následník britského trůnu Charles v květnu 1991 hodně neutěšený stav barokního zámku Jezeří nedaleko Horního Jiřetína, stojícího jak ve špatném trikovém filmu téměř na samé hraně těžební jámy Velkodolu Československé armády. Postesknutí korunního prince bylo určeno především jeho průvodci RNDr. Janu Markovi, CSc., muži, který nejen s Jezeřím, ale i celou Severočeskou hnědouhelnou pánví spojil velkou část svého na nejrůznější události nadmíru bohatého života.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf