Jan Plesník

Čtenářům Ochrany přírody jistě uvízly v paměti působivé snímky přibližující nesporný půvab přírody a krajiny České republiky. Autorem mnohých z nich byl vnímavý, v nejlepším slova smyslu profesionální fotograf Karel Gregor. 

Mezi celosvětové ohrožené druhy musíme v současnosti řadit i kdysi naprosto běžné africké savce, jako je lev (Panthera leo). Podle střízlivých odhadů poklesla jeho celková početnost ve volné přírodě v období 1993–2014 o plných 43 %. V Africe na jih od Sahary tak v současnosti žije asi 20 000 jedinců, navíc v poměrně roztříštěném areálu. Ani výhled není nikterak optimistický: snižování abundance zmiňované velké kočkovité šelmy bude pokračovat s výjimkou jižní Afriky i nadále. 

Obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, jejich částmi a výrobky z nich je přinejmenším stejně starý jako zaznamenané dějiny lidstva. Aniž bychom se chtěli pouštět do hlubokomyslných intelektuálních úvah, připomeňme, že nejdříve byl výměnný, později doplněný a následně většinou vystřídaný monetárním (peněžním) prodejem a koupí a v poslední době se stále ve větší míře přesouvá na internet.  

V době, kdy v Evropě zuřila válka, které Angličané dodnes říkají velká, uveřejnil americký botanik a statistik James Arthur Harris v časopise Scientific Monthly kratší stať nazvanou Proměnlivá poušť. Vylíčil v ní, jak podmínky prostředí ovlivňují flóru aridní oblasti v okolí arizonského Tusconu. Neprávem opomíjený přírodovědec ve zmiňovaném článku nejenže vůbec poprvé použil sousloví biologická rozmanitost, ale zároveň jej vymezil na úrovni druhů a společenstev. Jeho spisek nicméně zcela upadl v zapomnění. Dnes uvedený výraz definitivně zdomácněl nejen ve vědecké a odborné literatuře, ale pronikl, byť často v hodně zjednodušené podobě, i mezi řídící pracovníky, politiky a nejširší veřejnost. Od začátku devadesátých let 20. století představuje do té míry jedno z paradigmat (klíčových rámcových myšlenek) ochrany přírody a krajiny, že se stal pro mnohé módním zaklínadlem. Mimořádnou zásluhu na tom, že se pojem, často zkracovaný jako biodiverzita, nevytratil, ale naopak žije svébytnou existencí, mají dva muži, kteří nás 25. a 26. prosince 2021 navždy opustili.

Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jejich charakteristiky, výskyt a možnosti regulace 
Görner T., Šíma J. & Pergl J. 
2., aktualizované vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Praha 2021. 303 str., 
ISBN 978-80-7620-095-1

Přísná protikoronavirová opatření uplatněná v řadě států vedla k výraznému propadu lidských činností včetně výroby, spotřeby a dopravy (viz Ochrana přírody, 75, 6, 55–60, 2020). Uvedená bezprecedentní situace, výstižně označovaná jako antropopauza, nabízí vědcům skvělou příležitost pokusit se vyčíslit vliv lidské civilizace na faunu v různém prostředí. Roušky a respirátory kromě toho, že vytvářejí nezanedbatelné množství odpadu, skrývají vyjádření emocí svých nositelů, což může působit na chování volně žijících živočichů, kteří si již zvykli na přítomnost lidí. 

Nejvýznamnější mezinárodní nevládní ochranářská organizace Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), sdružující i státy a jejich příslušné instituce a mezivládní organizace, pořádá od roku 1996 ve čtyřletých intervalech světové kongresy ochrany přírody (viz Ochrana přírody, 64, 1, 29–31, 2009; 68, 3, 29–30, 2013 a 71, 5, 36–39, 2016). Navazuje tak na úspěšnou tradici generálních shromáždění organizovaných v období 1950–1994. 

Money speaks sense in a language all nations understand.
Aphra Behnová: The Rover (1681)

„Příroda nerespektuje hranice,“ tvrdí jeden z nejčastěji uváděných argumentů na podporu mezinárodní spolupráce při péči o přírodní a krajinné dědictví. Uvedená zákonitost ale platí i v případě nepůvodních organismů, které se při svém šíření chovají invazně. 

Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.

Karel Čapek: Prosba o milost (1928)

Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji. 

FAO, ITPS, GSBI, SCBD & EC
FAO Rome 2020. 585 str. + 28 stran příloh. ISBN 978-92-5-133582-6.