Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Jan Plesník

O neodcházení Antonína Bučka.  Krajina jako životní prostředí

Kulér-Medailonky

Autor: Jan Plesník

O neodcházení Antonína Bučka.  Krajina jako životní prostředí

„Podetnete-li sloupy, padne celý plot,“ tvrdí v romantické novele Kapitánská dcerka chlapík, který, ač byl podle vlastních slov podobný spíš opicím než mužským, měl za manželku jednu z nejkrásnějších žen své doby. Doufám jen, že se mnohokrát potvrzená slova Alexandra Sergejeviče Puškina nenaplní v případě ochrany přírody a krajiny. Po Janu Čeřovském a Karlu Hudcovi jsme 5. března 2018 přišli o Antonína Bučka.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Fragmentace zásadně působí na pohyb živočichů krajinou

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Fragmentace zásadně působí na pohyb živočichů krajinou

Rozpad přírodního a přírodě blízkého prostředí na menší části, nezřídka následovaný poškozováním a v krajním případě vedoucí k jeho úplné ztrátě, je oprávněně považován za největší hrozbu pro planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy a další organismy na naší planetě, i když mu v poslední době mocně šlape na paty záměrné vysazování či neúmyslné zavlékání invazních nepůvodních druhů a nadměrné využívání bioty (živé složky ekosystémů) lidmi.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Otisky DNA pomáhají usvědčovat pytláky nosorožců

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Otisky DNA pomáhají usvědčovat pytláky nosorožců

O alarmujícím počtu upytlačených afrických nosorožců a jeho příčinách jsme v našem časopise již několikrát psali. Nárůst ilegálního zabíjení jednoho ze symbolů subsaharské fauny zasáhl zejména Jihoafrickou republiku. Zatímco ještě v roce 2007 padlo za oběť pytlákům v uvedené zemi 13 nosorožců, v letech 2013–2016 to bylo každoročně více než tisíc zvířat. Přitom v Jihoafrické republice žije mimo lidskou péči na 19 700 nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum) a 1 900 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis). Tři čtvrtimy všech nosorožců, vyskytujících se dnes v Africe a v Asii ve volné přírodě a v polochovu, tak přežívají právě v JAR.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Evropský diplom pro chráněná území zůstává prestižním oceněním péče o přírodu

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Evropský diplom pro chráněná území zůstává prestižním oceněním péče o přírodu

Územní ochrana přírody patří v Evropě mezi tradiční způsoby péče o přírodní a krajinné dědictví. Ostatně, sedm z deseti chráněných území na Zemi, a zanesených do Světové databanky chráněných území spravované Světovým informačním střediskem ochrany přírody Programu OSN pro životní prostředí (UNEP-WCMC) v britské Cambridgi, leží na našem kontinentě. Samotné číslo ale v sobě skrývá nemalá úskalí: 65 % z evropských chráněných území má rozlohu 1–100 hektarů a jen desetina z nich je větší než 10 km2. Navíc se odpovídající péče dostává pouze 30 % evropských národních parků, přírodních rezervací a dalších chráněných území, kdežto plná třetina z nich trpí vážnými nedostatky v jejich správě.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Je žirafa až tak ohroženým druhem?  A měla by být chráněna CITES?

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: Jindřiška Jelínková, Jan Plesník, František Pelc

Je žirafa až tak ohroženým druhem?  A měla by být chráněna CITES?

V poslední době se do popředí zájmu nejen odborné, ale i nejširší veřejnosti dostala dobře známá žirafa (Giraffa camelopardalis). Přispěly k tomu nejen nové názory na systematické zařazení zmiňovaných velkých savců, k němuž napomohly postupy soudobé molekulární genetiky, ale i varující údaje o významném snižování jejich početnosti ve volné přírodě.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Ochrana biologické rozmanitosti: o peníze jde až na prvním místě

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Ochrana biologické rozmanitosti: o peníze jde až na prvním místě

Od června 1992, kdy byla na dnes již kultovní Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru poprvé vystavena k podpisu nezávislými státy Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), utratily vlády, nevládní organizace i soukromníci po celém světě na druhovou ochranu bez nadsázky miliardy dolarů. Měřítkem úspěšnosti zmiňovaných snah by mělo být zpomalení úbytku planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů.

Ochrana přírody 1/2018 19. 2. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Vyhraje ďábel obtížný boj s přenosnou rakovinou?

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: Jan Plesník

Vyhraje ďábel obtížný boj s přenosnou rakovinou?

Není žádným tajemstvím, jak ke svému jménu přišel největší v současnosti žijící dravý vačnatec ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), dosahující délky 50–80  cm a hmotnosti 4,5–12 kg. Samci soupeří o partnerky vskutku urputně. Neméně zuřivě si zvířata vytvářejí pořadí, v jakém žerou oblíbenou potravu – mršiny. Obrovský tlak stisku čelistí umocněný mohutnými žvýkacími svaly ďáblu umožňuje polykat kosti, celé orgány a srst úlovku. Uvádí se, že za pouhou půlhodinu dokáže zcela spořádat kořist dosahující 40  % jeho hmotnosti (Pemberton & Renouf 1993). Pokud je ďábel zahnán lidmi do úzkých, pohybuje červenýma ušima, vydává odporný zápach, vřeští a doširoka otvírá tlamu s velkými zuby.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Půda pro život. Nebo obráceně?

Kulér-Recenze

Autor: Jan Plesník

Půda pro život. Nebo obráceně?

Mnoho povolaných, málo vyvolených. Biblický citát platí i pro kritiky nejmladšího, byť už značně letitého umění – filmu. Snad mi vážený čtenář promine, že se v následujících řádcích pustím na poněkud tenký led. Omluvou může být jen skutečnost, že jsem si obdobnou příležitost jednoduše nemohl nechat ujít.

Ochrana přírody 6/2017 30. 12. 2017 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Bude se v Bělověžském lese i nadále kácet?

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Bude se v Bělověžském lese i nadále kácet?

Bělověžský les, rozkládající se na hranicích Polska a Běloruska, není třeba čtenářům podrobněji představovat. Připomeňme, že dlouhověký porost místy pralesovitého charakteru představuje jeden z posledních velkých nížinných listnatých a smíšených lesů mírného pásu, které kdysi pokrývaly značnou část střední Evropy. Málo narušený ekosystém tohoto typu dnes tvoří podle střízlivých odhadů pouhé 0,2 % původní rozlohy. Jako specifické útočiště hostí Bělověžský les na 1700 druhů cévnatých rostlin, 4000 druhů hub, 12 000 druhů bezobratlých, 250 druhů ptáků a 59 druhů savců. V poslední době se polská část celosvětově proslulého lesního komplexu dostala do centra zájmu nejen odborné, ale i široké veřejnosti, a to jak u našich severních sousedů, tak v zahraničí. Důvodem, jednoduchým a složitým zároveň, se stala hamletovská otázka: kácet nebo nekácet?

Ochrana přírody 6/2017 30. 12. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf