Petr Šedina

Vztahy mezi ochranou přírody a myslivostí, resp. mezi ochránci přírody a myslivci, jsou dlouhodobě vnímány jako konfliktní. Ani vzájemné vztahy právní úpravy obou oblastí nejsou vždy zcela jednoznačné, byť novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) z konce roku 2009 některé vztahy a problémy kompetencí vyjasnila. Cílem tohoto článku není řešit veškeré vazby právní úpravy ochrany přírody a krajiny a myslivosti, nýbrž pouze shrnout úpravu týkající se myslivosti ve zvláště chráněných územích. Zároveň článek pojednává o regulaci výkonu práva rybářství ve zvláště chráněných územích, protože tato úprava je podle ZOPK shodná.

Na základě vyhlášky č. 393/2012 Sb., jíž se mění vyhláška č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, (dále jen ZOPK), došlo ke zrušení slov „kormorán velký – Phalacrocorax carbo“ v příloze č. III vyhlášky, čímž byl vyškrtnut kormorán velký z kategorie „ohrožený“ v seznamu zvláště chráněných živočichů. S účinností od 1. dubna 2013 tak přestal být zvláště chráněným živočichem podle ZOPK. Vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných druhů neznamená, že by již nebyl v české přírodě chráněn, stále se na něj vztahuje tzv. obecná ochrana volně žijících živočichů ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 a ochrana volně žijících ptáků ve smyslu ustanovení § 5a odst. 1 ZOPK.