Roman Hamerský

Sedimenty vodních nádrží a rašelinných lokalit v sobě skrývají archivy minulosti. Jejich výzkumem můžeme získat informace o podobě minulých ekosystémů. Jaké změny přírodní ekosystémy prodělávaly po tisíce let? Jak reagovaly na změny klimatu nebo změny v lidském využívání krajiny? Odpovědi na tyto otázky mohou pomoci nastavit mantinely péče o lokality i referenční stav pro obnovu přírodních ekosystémů. Mohou nám ukázat, jaké změny se v daném území dříve opakovaně odehrávaly a co je naopak nevídaný současný problém vyžadující aktivní management. Paleoekologický výzkum a jeho možné uplatnění v ochraně přírody si ukážeme na příkladu PR a EVL Březina, unikátního mokřadu v Českém středohoří. Může být příkladem i pro jiné lokality, na nichž odstraňováním sedimentů bývá často ničeno dědictví, které se pečlivým výzkumem může ukázat jako zásadní přírodní archiv.

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens (L.) Mill.) je díky svým časně rozkvétajícím, dekorativním květům poměrně známý druh, populární u veřejnosti i odborníků. Jeho lokalitám je věnována značná pozornost a všechny populace jsou pravidelně monitorovány, neboť druh je uveden v příloze II směrnice o stanovištích a vyhlašují se pro něj evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Ani legislativní ochrana, ani management a ochrana stanovišť však nezabránily jeho ústupu z našich nalezišť během druhé poloviny 20. století. Změny v krajině byly natolik výrazné, že se počty lokalit i jedinců výrazně snížily. Podobný vývoj byl rovněž zaznamenán v ostatních evropských zemích.