Petr Zajíček

Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.

Propast Macocha lákala k náročnému sestupu dobrodruhy i badatele v dobách, kdy ještě nebyla zpřístupněna veřejnosti. Na dno bylo možno sestoupit pouze shora, nejlépe z místa dnešního dolního můstku. Poprvé to bylo dle historických pramenů v roce 1723. Nejvíce výprav se uskutečnilo ve druhé polovině 19. století. Jedním z aktérů vědecké expedice roku 1898 byl významný český přírodovědec Vladimír Josef Procházka.

Jeskyně Výpustek byla známa už v pravěku. V pleistocénu obývaly podzemní prostory populace zvířat, převážně jeskynních medvědů. Okolí jeskynních portálů také sloužilo v době kamenné lidem moderního typu jako sídliště a i vlastní jeskyně byla využívána jako úkryt či příbytek. Svědčí o tom řada nálezů: kostí, nástrojů či stop lidské činnosti. Mj. i nedávno objevené uhlíky z pravěkých ohnišť.

Jen málokdy nastane situace, že se sejdou výročí narození či úmrtí několika významných osobností vázaných na určitý obor či oblast v jednom roce. Rok 2017 je však výjimečný. Půlkulaté či kulaté výročí má hned deset badatelů, kteří se v minulosti podíleli na výzkumu, dokumentaci a poznání naší největší krasové oblasti, Moravského krasu.

O práci expertů Správy jeskyní České republiky v krasových oblastech Gruzie uveřejnil náš časopis již několik článků. Pětiletá spolupráce s partnerskou organizací Agentury chráněných území (APA) přinesla mnoho pozitivních výsledků, a to jak ve zlepšování infrastruktury veřejnosti zpřístupněných jeskyních, tak v krasovém podzemí samotném. Pracovníci SJČR se rovněž měli možnost seznámit s unikátními přírodními oblastmi západní Gruzie včetně řady jeskyní a dalších krasových lokalit. Jednou z nich se stal i krasový kaňon Martvili, který byl v rekordně krátkém čase zpřístupněn turistům.

Již šestý rok pokračuje v rámci projektů České rozvojové agentury úspěšná spolupráce odborníků Správy jeskyní České republiky s pracovníky Agentury chráněných území Gruzie. Pracovníci Správy jeskyní mají v jejím průběhu možnost navštívit a studovat zajímavé krasové lokality, jejichž význam je mnohdy opomíjen, přestože se možná stanou v nejbližších letech předmětem zájmu ochrany a výzkumu. Jednou z nich je jeskyně Solkota v oblasti Imereti.

Ještě na začátku 20. století byla rozlehlá dvorana zvaná Hlavní dóm největší jeskynní prostorou na území České republiky. Její členité a nepřehledné dno a několik slepých odboček bylo i pro ostřílené badatele mnohdy oříškem, aby nalezli správnou chodbu ven. Snad i pro malou dívku Kateřinku, která dle legendy v jeskyni zabloudila, když do ní šla hledat ztracenou ovečku a již nikdy nenašla cestu zpět. Po objevení významného pokračování s mimořádně bohatou krápníkovou výzdobou byla Kateřinská jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Zároveň patří k významným archeologickým a paleontologickým lokalitám. Zvláště v posledních letech jsou její mohutné prostory předmětem vědeckých výzkumů.

Moravský kras je naší největší a nejvýznamnější krasovou oblastí. Území tvořené devonskými vápenci prodělalo dlouhodobý geologický vývoj. Je v něm vyvinuto množství povrchových a podzemních jevů, evidována je zde téměř polovina krasových jeskyní z celé České republiky. V posledních staletích vzhled krajiny ovlivňovala činnost člověka. Díky archivu více než sto let starých fotografií můžeme srovnávat, jak se změnila tvář Moravského krasu za toto nepatrné období jeho existence.

Staré mapy měly odjakživa své kouzlo. Často zobrazují něco, co již neexistuje, anebo naváděly k místům obestřeným tajemstvím. Kolem řady historických map kolují legendy či záhady. Staré plány jsou mnohdy mistrně propracované, i když zakreslené partie neodpovídají skutečnosti. V jiných případech je přesnost až zarážející. Všechny tyto zmíněné atributy najdeme i u historických map českých a moravských jeskyní. A mnoho z nich s sebou nese i neobvyklé příběhy.

Historie pohlednic odesílaných poštou sahá do druhé poloviny 19. století. Např. v Německu byla nejstarší dochovaná prošlá pohlednice odeslána v roce 1866, v Rakousko-Uhersku o pět let později. V 80. a 90. letech pak nastává velký rozmach tisku obrázkových pohlednic, který byl podpořen i výstavbou Eiffelovy věže. Ta se ihned stala objektem zájmu fotografů i vydavatelů. Na konci 19. století se objevují také první obrázkové pohlednice z oblasti Moravský kras. Nejčastějším motivem byla světoznámá propast Macocha, vývěr Punkvy, ale i pamětihodnosti či poutní místa jako Sloup nebo Křtiny. Na vydávání pohlednic na našem území se v počátcích nejvíce podílel Klub českých turistů, založený roku 1888.